Analýza DNA odhalila pravdu: Dlouhé lebky patřily zvláštnímu poddruhu lidí

Muzejní exponáty lebek z Paracasu.

Muzejní exponáty lebek z Paracasu.

Foto: hiddenincatours.com / Creative commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Dlouhé lebky z poloostrova Paracas nalezené v Peru byly dlouho objektem výzkumu a mnohých dohadů, mezi nimiž převládaly názory, že se jedná o lebky mimozemšťanů, protože jejich čela byla abnormálně široká a vysoká. Nikdo nevěděl, odkud lebky pocházejí a nejlépe se hodila neznámá mimozemská rasa. Záhada je ale nyní objasněna.

Extrémně podlouhlé lebky objevil v jižním Peru domorodý archeolog Julio Tello již v roce 1928, a od té doby zamotávaly hlavy mnoha vědcům. Bylo totiž nalezeno více než 300 podivných kosterních pozůstatků ve složitém hrobovém systému.

Prapodivné lebky, které nebyly podobné žádným jiným, rozhodně nezapadaly do obvyklého evolučního stromu. Při provedené analýze DNA pak bylo řečeno, že mitochondriální DNA vykazovala mutace neznámé u žádného člověka, primáta ani jiného zvířete. Tak se automaticky nabízela myšlenka, že lebky patří někomu mimo naši civilizaci. Obzvlášť když se to někomu hodilo do krámu.

Na dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Změna názoru – jedná se o deformaci a genetiku

Nebyly zde prokázány žádné podobnosti s Homo sapiens, neandrtálci nebo denisovany. Později se však ukázalo, že ti, kdo tento verdikt vydali, jsou stoupenci a fandové paranormálních jevů, proto je daleko snazší si myslet, že ve skutečnosti jsou lebky z Paracasu záměrně deformovanými lebkami, jež známe od mnoha starých jihoamerických kmenů.

Dlouholebost pak není způsobena jen umělou deformací lebky, ale genetikou. Toto spojení je pak na vině toho, že objem lebky je v několika případech až o 25 % větší a o 60 % těžší než u běžných lidských lebek.

Výzkumník Brian Foerster, ředitel Historického muzea Paracas, později zveřejnil podrobnosti o testech DNA, které byly údajně provedeny ve spolupráci s peruánskou vládou. Podle nich se pravděpodobně jedná o lidský původ, který je společný s jinými podlouhlými lebkami nalezenými mezi Černým a Kaspickým mořem.

 

Hybridní lebky jsou lidské

Jak pan Foerster později řekl: "Lidé s podlouhlou lebkou z Paracasu nebyli stoprocentní indiáni. Byli směsicí nebo dokonce hybridem různých lidí. Jejich krevní skupiny jsou velmi komplikované, měli by mít krevní skupinu 0, pokud jsou stoprocentní indiáni, a to není tento případ. Pravděpodobně se díváme na poddruh lidstva. Zdá se, že je to hodně důkazů DNA z extrémní východní Evropy a extrémní západní Asie,“ uvedl a dodal, že lebky z Paracasu jsou zřejmě důkazem migračního vzorce, který začíná v oblasti Kaspického moře u Černého moře a pak se přes Perský záliv přesouvá na východ a končí na pobřeží Peru.

Závěrem Feorster uvádí, že ony lebky jsou jakýmsi neznámým poddruhem člověka - Homo-Sapiens-Sapiens-Paracas, který obýval právě oblasti mezi Kaspickým a Černým mořem.

Podívejte se na video:

Zdroj: Youtube

Kdo byli záhadní lidé z Paracasu?

Jednoznačné je, že lebky z Paracasu jsou nejextrémnějším příkladem prodloužení lebky, jaký byl kdy nalezen. Tato deformace byla příčinou toho, že se hlavy kojenců svazovaly mezi kusy dřeva, které pak lebky při růstu jedince deformovaly. Jenže lebky z Paracasu byly jiné: Kromě extrémního prodloužení vykazovaly jinou DNA a strukturálně se lišily od ostatních nalezených podlouhlých lidských lebek.

Proč si lidé deformovali hlavy? Starověké národy spojovaly protáhlý tvar hlavy s duchovním nebo společenským postavením. Dlouhá lebka byla jeho důkazem. Jenže lebky z Paracasu měly i jinou mutaci barvy vlasů – objevily se zde vlasy zrzavé nebo světlé vlasy, což je pro tuto oblast velmi neobvyklé. A další anomálií byl pak otvor foramen magnum, jímž prochází mícha.

Prehistorická dlouhá lebka dává prostor i pro mimozemské civilizace.

Kdo byly středověké nevěsty s protáhlými lebkami. Jejich DNA je pro vědce záhada

Jak uvedli někteří badatelé, za všechny jmenujme L. A. Marzulliho, foramen magnum na lebkách z Paracasu se nachází níže, než by měl.  To by sice mohl být vedlejší účinek vázání hlavy, ale není to jednoznačné tvrzení, protože vázání hlavy pouze mění tvar lebky, nikoli jiné aspekty její struktury. A pak je tu pouze jedna temenní ploténka místo dvou.

Tyto výrazné strukturální rozdíly činí z paracaských lebek zvláštní anomálii.

I nadále však zůstávají lebky z Paracasu neobjasněnou záhadou.

 

Zdroje:

www.express.co.ukwww.gaia.comwww.gaia.comwww.thebereancall.org