Měsíce Marsu nahánějí strach už svými jmény. Phobos znamená v řečtině "děs", Deimos se překládá jako "hrůza". Svým tvarem připomínají spíš brambory než sférické koule a vědci se původně domnívali, že vůbec nejde o měsíce, ale asteroidy, které k rudé planetě připoutala gravitace. V takovém případě by se však očekávalo, že jejich dráha bude mít náhodný sklon i tvar, což se nepotvrdilo. Phobos i Deimos opisují téměř vzorové kružnice v rovině Marsova rovníku.
Záhadný původ
Vědci z univerzity v Curychu vypočítali, jak se dráhy obou těles měnily v minulosti, a dospěli přitom k zajímavému zjištění: měsíce kdysi dávno obíhaly Mars na shodném orbitu. "Je pravděpodobné, že původně šlo o jedno těleso, jediný měsíc. Ten byl ale poté zasažen jiným objektem a v důsledku srážky se rozpadl. Phobos a Deimos jsou tedy pozůstatky tohoto ztraceného měsíce," vysvětlil vedoucí studie Amirhossein Bagheri.
Phobos oběhne Mars za pouhých 8 hodin a jeho rozměr odpovídá asi třetině našeho Měsíce. Pozorovatel stojící na martickém povrchu by jej viděl vycházet na západě a hned po čtyřech hodinách zase zapadat na východě. Velmi často by byl rovněž svědkem jeho přechodu přes Slunce.
Zatmění Slunce měsícem Marsu krásně zachycuje následující video:
Menší a vzdálenější Deimos je z Marsu viditelný jen jako světelný bod a pro astronomy není tolik zajímavý. Pozornost poutá hlavně Phobos, jehož dráha se každý rok přiblíží domovské planetě o 1,8 cm. V rozmezí 10 a 50 milionů let do povrchu Marsu narazí. Pro Zemi by tato událost neměla mít zásadní význam, ačkoli je možné, že kolize vyšle k naší oběžné dráze nečekané asteroidy, které by život na naší planetě ohrozit teoreticky mohly - záleží na jejich velikosti a trase.
Život na Marsu v ohrožení
Pokud by však lidstvo do té doby osídlilo Mars, pro místní populaci by byly důsledky děsivé. S rozměry 27x18 km Phobos způsobí na martickém povrchu mnohem větší škody než asteroid, který kdysi na naší planetě vyhubil dinosaury.
Měsíc Phobos mate astronomy svým podivným tvarem.
Astronomové nicméně předkládají ještě jeden možný scénář: Phobos se s Marsem přímo nestřetne, protože ho těsně před nárazem roztrhají slapové síly. Od té chvíle bude obíhat Mars v podobě tmavého prstence, složeného z drobných měsíčních trosek a prachu. Ani prstenec však nebude zdobit rudou planetu navěky. Jeho části budou postupně dopadat na povrch Marsu nečekaně a v různých úhlech. Ani tato varianta tudíž nebude pro martickou populaci příznivá.
V roce 2024 bude k Marsu vyslána japonská sonda, která si klade za cíl prozkoumat Phobos zblízka a přinést na Zem vzorky jeho povrchu. Astronomové doufají, že se jim díky tomu podaří potvrdit teorii o jeho vzniku a upřesnit jeho budoucí osud.
Zdroje: https://scitechdaily.com/, https://www.space.com/, https://astronomy.com/
