Ty rozhodně nelákala představa, že by se měli někomu podrobit a úspěšně odráželi jakýkoli útok. Zoufalí nájezdníci, již nečekali odpor chlupatých domorodců, to vyřešili po svém. Napříč severní Anglií jižně od skotských hranic, od pobřeží Severního moře až po pobřeží Irského moře, postavili 117,5 km dlouhý Hadriánův val.
Kdo byli válečníci, kteří římským legiím úspěšně čelili a jako jedni z mála je porazili? Dnes jsou známí pod jménem Piktové neboli Pomalovaní. Jejich způsob života a kultura je stále zahalena rouškou tajemství. Nejzáhadnější však je, že si dodnes odborníci nejsou zcela jistí, co se s nimi stalo a proč z historických pramenů zmizeli.
Piktové
O Piktech se jako první zmiňuje římský spisovatel Eumenius. Ten je v roce 297 našeho letopočtu popsal jako „národ divošský, jehož válečníci se nebojí armád Říma". Po dalších sedm století se objevují v kronikách Irů a Velšanů, díky čemuž se ví, že žili svobodně a stále obývali dnešní střední a severní Skotsko. Avšak od roku 900 jakoby zmizeli z mapy světa.
Cassellovy ilustrované dějiny Anglie, 1865
Archeologické nálezy napovídají, že Piktové byli zemědělci obývající malé osady. Pěstovali pšenici, ječmen, oves, žito, kapustu, zelí, cibuli, hrách, mrkev, česnek a pórek. Chovali prasata a ovce, bohatší rodiny dokonce i hovězí dobytek a koně. Zdá se, že žili ve volné konfederaci, podobně jako pozdější kmeny Skotska a jejich sjednocení bylo pravděpodobně reakcí na římskou expanzi. Neexistuje však žádný záznam, kdo stál v jejich čele.
V 7. století našeho letopočtu se objevují písemné prameny, které nabízejí jejich podrobnější popis. Byli prý hrůzostrašnými a nebojácnými válečníky bojující bez koní a pohybující se pěšky. Jejich těla zdobily symboly, chránící je před smrtí. Odolali jakémukoli zásahu do jejich území, jež znali nazpaměť.
Zánik Piktů
Od jiných keltských národů se odlišovali tím, že do velkých balvanů tesali složité vzory a nápisy. Dodnes historici netuší, zda ozdobené kameny označovaly hranice území nebo měly jiný, například náboženský význam. Jsou na nich zobrazeny symboly jako slunce, měsíc nebo předměty běžné denní potřeby.
Postupně však Piktové ztratili zájem kronikářů. Poslední zmínka o nich pochází z roku 840, kdy irský Skot Kenneth MacAlpin sjednotil kmeny pod království Alba. „Během dvou nebo tří generací pak bojovný národ zcela zmizel," říká historik Michael Lynch. Teorie naznačují, že konec jejich civilizace přišel po brutálním útoku Vikingů na piktské království Fortriu v roce 839 n. l.
Při bojích zemřel král Eóganan mac Óengusa spolu se svým bratrem Branem a králem Dalriady. Kenneth se poté označil za krále Skotů a potlačil zbývající piktskou kulturu. Archeologické nálezy naznačují, že během pouhých 60 let došlo pravděpodobně k jejich sloučení s galskými národy.
Zdroj:
www.historicmysteries.com, www.scotsman.com, www.cs.wikipedia.org
