Pitcairnovy ostrovy: Na první pohled tropický ráj byl skutečným peklem pro ženy

Izolované Pitcairnovy ostrovy v Pacifiku byly dějištěm hromadného znásilňování děvčátek.

Izolované Pitcairnovy ostrovy v Pacifiku byly dějištěm hromadného znásilňování děvčátek.

Foto: profimedia.cz

Byla to první země na světě, která v 19. století udělila volební právo ženám. Než se ale dívky dostaly k volebním urnám, procházely si na ostrově peklem. Znásilňování nezletilých bylo totiž na ostrově Pitcairn zažitým folklórem.  

Poloha ostrova Pitcairn, který leží na půli cesty mezi Novým Zélandem a Peru, z něj dělá ideální místo pro úkryt. Toto si myslel i Fletcher Christian a jeho posádka vzbouřenců z lodi Bounty před 231 lety, když na ostrově přistáli. Tato izolace ale způsobila, že si kolonizátoři vytvořili vlastní pravidla a zákony. Tento, na první pohled, ráj na zemi se ale podobal spíše čertovu rejdišti. Na denním pořádku zde byly konflikty mezi Brity a polynéskými muži, kteří se prali o ženy. Těch bylo na ostrově málo, takže si je vzájemně půjčovali. Když pak během potyček zemřely britské ženy, manželky Johna Adamse a Johna Williamse, a pozůstalí manželé si přivlastnili ženy tří Polynésanů, problém se ještě vyhrotil. Klidu nepřispívalo ani dělení půdy, jíž si rozdělily pouze rodiny bělochů, a mnozí Britové s Polynésany nakládali jako s otroky. (Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Pitcairnov%C3%BDch_ostrov%C5%AF#Vzpoura_na_Bounty_a_znovuos%C3%ADdlen%C3%AD_Pitcairnu)

I když zde ve třicátých letech minulého století žilo 200 lidí, vášnivá povaha potomků bývalých kolonizátorů se projevila podobně jako u jejich předků. V letech 1964 až 1998 asi třináct mužů pravidelně znásilňovalo nezletilé holčičky. Mezi obviněnými byli starosta, poštmistr i bývalý soudce a nejméně tři ze sedmi odsouzených byli přímými potomky Fletchera Christiana. Pravda se na povrch dostala díky britskému vojenskému výcviku v roce 1999, když důstojníky vyhledala jedna ostrovanka a svěřila se jim, že je týraná.

Znásilňování žen vojáky bylo běžné už v antice.

Ženy jako oběti války: Co bylo s dětmi, které se narodily po znásilnění vojáky?

Toto obvinění vyvolalo zdlouhavé mezinárodní vyšetřování, ve kterém detektivové vyslýchali každou ženu žijící na ostrově. Úřady tvrdí, že obvinění proti třinácti mužům, kteří spáchali 55 trestných činů v oblasti sexuálního zneužívání, představuje jen malý zlomek útoků na Pitcairnu. Pod tlakem svých rodin totiž několik žen stáhlo obvinění. (Zdroj: https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2004-oct-19-fg-pitcairn19-story.html)

V roce 2011 dokonce vystoupilo pár žen, aby bojovaly proti obviněním svých mužů. Vykreslily obraz izolované komunity, v niž dívky pohlavně dospívají mnohem dříve, což znamená, že nikdo nebyl znásilněn. Olive Christian dokonce o svém dětství řekla: „Všichni jsme si mysleli, že sex je jako jídlo na stole.“ (Zdroj: https://www.independent.co.uk/news/world/australasia/growing-pitcairn-we-all-thought-sex-was-food-table-547980.html) Několik žen však vidělo případ jako britské spiknutí s cílem uvěznit schopné muže a "zavřít" ostrov. Meralda Warren řekla: „Vybrali si všechny mladé muže, jež jsou páteří tohoto místa. Kdo bude udržovat silnice a obsluhovat čluny?"

Dnes žije na ostrově kolem padesáti lidí a na svých oficiálních stránkách lákají turisty k návštěvě ostrovů nebo rovnou k přistěhování. Dokonce sepsali Chartu dětské politiky a Pitcairnovu vyhlášku o dětech v revidovaném vydání z roku 2014. "V srpnu 2017 se uskutečnil seminář o usmíření, na kterém se sešla velká většina komunity, aby uznala minulost, poučila se z ní a souhlasila, že bude i nadále usilovat o pozitivní budoucnost dětí na ostrově." (Zdroj: http://www.immigration.gov.pn/community/safeguarding_children/index.html)

Akční letáky