Poena culeii: Nejhorší trest ve starém Římě určený pro otcovrahy

Vraždu krále Říma Servia Tillia zosnovala jeho vlastní dcera.

Vraždu krále Říma Servia Tillia zosnovala jeho vlastní dcera.

Foto: Louis Lagrenée / Creative Commons / Public Domain / https://creativecommons.org/public-domain

Nejhorší zločin zasluhuje nehorší trest. Asi tak se dívali i staří Římané na poena culeii. Za otcovraždu nechal císař Hadrián zašít provinilce do saku se zvířaty. Poena culeii nepraktikovali v Římě jen za vraždu otce a nakonec se krutý trest zalíbil i dalším národům. Znáte historii jednoho z nejkrutějších trestů poena culeii?

Nejkrutější římský trest poena culeii 

Římané poena culeii vymysleli, ale o tom, kdy přesně a jak se začal trest uplatňovat, se vedou spory. V tom, že vražda v rodinném kruhu je z nejstrašnějších činů, měli Římané jasno. O poena culeii se dozvídáme s jistotou prvně v době okolo roku 100 před Kristem. Dobře zdokumentované používání tohoto brutálního potrestání uvádí záznamy z doby vlády císaře Hadriána v 2.století. Zde se můžeme dozvědět i detaily ohledně provedení. Do koženého saku byl zašit odsouzený ve společnosti zmije, opice, psa a kohouta. V Římské říši se této praktiky upustilo za vlády Konstantina, ale o dvě staletí později byl trest znovu zaveden císařem Justiniánem.

Trestaní křesťané upalovaní jako římské svíce.

Římská svíce: Nejhorší trest císaře Nera určený speciálně pro křesťany

Poena culeii pro otcovrahy

Nejen otcovražda se trestala poena culeii čili potrestání sakem. Vražda rodinných příslušníků i vzdálenějších příbuzných, otčímů či macech byla takto po staletí trestána. Dokonce i “pouhé” plánování vraždy rodičů a nákup jedu za tímto účelem byl důvodem k uplatnění poena culeii.

Obdoby poena culeii

Forma trestu se také různě obměňovala. Sak mohla nahradit váza a zvířata zase klubko hadů. Jindy byl odsouzený zaživa v koženém saku se zvířaty zakopán nebo vhozen do proudu řeky. O tom, jak byl trest proveden píší mnozí doboví autoři v narážkách a ti také zmiňují, že trest byl praktikován poměrně často, což vypovídá dost o tehdejší společnosti. Seneca se například zmiňuje, že “je vidět víc saků než křížů”, což je přímo děsivé.

Vykonání trestu zašitím do pytle, 1560.Vykonání trestu zašitím do pytle, 1560.Zdroj: Georg STEINHAUSEN / Creative Commons / Public Domain / https://creativecommons.org/public-domain

Poena culeii v Římě, Španělsku i Sasku

Trest poena culeii sice přetrval i za existence Byzantinské říše, ale pomalu se časem vytratil. Znovu zavedení poena culeii překvapilo Španěly. Král Alfons X ve 13. století tento trest uzákonil a očividně znal i jeho původní provedení. Konkrétně šlo o použití pytle, zvířat a vhození do vody, ale patrně šlo jen o metaforu. Trestaný byl vláčen v saku a jeho mrtvola byla následně pochována ve vědru na vodu s kresbami psa, opice, zmije a kohouta.
Zato Sasové oživili trest v podobné době a praktikovali jej až do roku 1749, kdy byl použit naposled. O tři roky později byl definitivně zakázán. Jeho odlišné provedení sice zajistilo rychlejší smrt, ale i lněný pytel s kočkou vhozený do vody byl pro Sasy 18. století víc než příliš.

Podívejte se na animaci v angličtině o nejkrutějších trestech v historii.

Zdroj: Youtube

Zdroje: www.amusingplanet.comen.wikipedia.org