Případ znásilněných jeptišek vojáky rudé armády a jejich dětí se znovu otevřel

15. říjen 2020 četba na 2 minuty
Chtěly žít nevinně, místo toho je několikrát znásilnili vojáci

Chtěly žít nevinně, místo toho je několikrát znásilnili vojáci

Foto: Profimedia.cz

Příběh 25 benediktinských jeptišek, které opakovaně znásilnili vojáci Rudé armády, byl kapitolou polských dějin, o který se až do roku 2016 nemluvilo. Místo radosti z osvobození od nacistů, zažily tyto ženy jen bolest a smrt.

Sedmdesát let poté inspirovala tato událost režisérku Anne Fontaine k natočení filmu s názvem Nevinné. V něm popisuje etapu života francouzské lékařky Červeného kříže Madeleine Pauliac, kterou při službě oslovila jedna ze zoufalých jeptišek. Řádové sestry byly v pokročilém stádiu těhotenství a měly co nevidět porodit nenáviděné potomky sovětských vojáků. Podle The Guardian a redaktorky Dalya Alberge si lékařka Madeleine do svého deníku poznamenala: "Bylo jich 25. 15 bylo Rusy znásilněno a zabito, 10 přeživších bylo znásilněno, někteří 42krát, někteří 35 nebo 50krát, každá…Pět z nich bylo těhotných. Přišli se zeptat na moji radu a nenápadně se ptaly na potraty."

Znásilnění bylo prakticky dvojí. Vojáci zneuctili ženy i víru jeptišek. To si uvědomovala mladá doktorka, když souhlasila, že zoufalým sestrám pomůže. Prakticky přitom riskovala post hlavní lékařky ve francouzské nemocnici ve Varšavě. Nesměla totiž ošetřovat nikoho, kdo nebyl francouzského původu.

Viděla toho však už hodně a znásilněné polské a slezské ženy sovětskými vojáky bohužel nebyly žádnou vzácností. Odešla tedy s jednou řádovou sestrou do odlehlého kláštera, kde potkala skupinku přeživších jeptišek. Matka představená byla nakažená od vojáků syfilidou. Bála se, že když se jejich tajemství prozradí, budou veřejně zostuzeny. Lékařka tedy přísahala, že nikomu nic neřekne. Psala si však deník, kterým se inspirovala také režisérka snímku nominovaného na Oskara.

Když pomohla jeptiškám s porodem, postarala se také o kojence. Za spoluúčasti velvyslance Spojených států a prezidentky polského Červeného kříže je odvezla, spolu s několika dalšími polskými dětmi, do Francie. Tam byly anonymně umístěny do pěstounských rodin. Ihned se pak vrátila do Polska, což se jí stalo osudným. 13. února 1946 její auto dostalo na zledovatělé cestě smyk a narazilo do stromu. Lékařka, která zachránila stovky životů, byla na místě mrtvá.

 

Akční letáky