Popravy vodou byly jedním z nejhorších způsobů smrti. Nejhůř končili penězokazci

Poprava vodou se prováděla několika způsoby

Poprava vodou se prováděla několika způsoby

Foto: Rijksmuseum / Creative Commons /https://creativecommons.org/share-your-work/public-domain/cc0/CC0,

Trest odnětí svobody středověká Evropa prakticky neznala. Než aby byl zločinec zavřen do vězení, kam by mu někdo musel nosit jídlo a vynášet po něm kyblík se splašky, to už ho rovnou popravili. Popravy za vraždy a další těžší delikty se však musely nějakým způsobem odlišit od těch, co trestaly pouhé zloděje. Kromě šibenice a meče se využívaly i živly typu oheň a voda.

Záleželo ovšem také na tom, jakého byl zločinec postavení. Zatímco oběšení bylo určeno osobám z neurozeného stavu, šlechtici se dostalo cti být popraven stětím. V žádném případě pak nebylo vhodné, aby se na oprátce houpala žena a každý jí mohl koukat pod sukně. Odsouzenkyně něžného pohlaví proto byly nejčastěji zahrabány zaživa nebo utopeny v řece.

Trest utopením byl ve středověku vyhrazen ženám.Trest utopením byl ve středověku vyhrazen ženám.Zdroj: Profimedia.CZ

Uvaření jako trest za padělání mincí

Utopení představovalo levný způsob popravy a oběť se při něm tolik netrápila. Mnohem hůře na tom byli muži přistižení při penězokazectví: těm totiž hrozila smrt ve vodě vařící. Zmínka o takovém případu se vyskytuje i v českých pramenech - v 15. století byl v Prachaticích uvařením popraven jistý Lukáš, který padělal mince. Podle některých svědectví ortel této kruté smrti vynášeli i husité nad zajatci z řad katolických kněží. (Zdroj: cs.wikipedia.org)

V době čarodějnických procesů poprava utopením sloužila jako alternativa k trestu upálením a opět se týkala hlavně žen. Voda se využívala i jako test, zda je podezřelá skutečně vinna. Věřilo se, že čarodějnici by voda nepřijala, takže pokud se nebohá žena se svázanýma rukama nějakým zázrakem udržela nad hladinou, byla prohlášena vinnou a stejně usrmcena. Ta, která se hned utopila, byla sice prokazatelně nevinná, ale na její záchranu už bylo pozdě.

Seriály, filmy či prosté legendy utvářejí svébytný obraz Vikingů.

Jak popravovali Vikingové

Masová poprava vodou se odehrála v novověku

Jakkoli byl středověk syrový a krutý, k masovým popravám celých skupin obyvatel v něm nedocházelo. S ďábelským plánem, jak usmrtit množství nepohodlných osob naráz a lacino, přišel francouzský revolucionář Jean-Baptiste Carrier. Ten ve městě Nantes v období mezi listopadem 1793 a únorem 1794 nechal utopit nejméně 4000 lidí. První várky obětí se skládaly z katolických kněží, kteří byli jednoduše naházeni do chladných vod řeky Loiry. Ze 160 mužů přežil pouze jistý otec Landeau, jemuž se podařilo doplavat do bezpečí.

Masová poprava v NantesMasová poprava v NantesZdroj: By Selbymay / CREATIVE COMMONS / CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/

Podruhé už Carrier neponechal nic náhodě a další skupinu duchovních nechal zavézt na člunech až k samému ústí řeky, odkud to bylo ke břehu příliš daleko.

Další popravy už nebyly omezeny na zástupce církve, v Loiře našly smrt stovky žen, starců a dětí pocházejících z rodin "nepřátel revoluce". Carrier nad nikým neprojevil lítost a svůj způsob vraždění cynicky nazýval "národní vanou". Revoluční karty se nicméně brzy obrátily a hned na podzim roku 1794 stanul před soudem i on. Gilotina mu sťala hlavu ještě před Vánoci. (Zdroj: en.wikipedia.org)

Akční letáky