Vesničané v prachem zavátých kopcích čínské sprašové plošiny Loess Plateau na jižním okraji pouště Ordos po staletí věřili, že rozpadající se kamenné stěny nedaleko jejich domovů jsou součástí slavné Velké zdi. Bylo to logické. Na zbytky klikatící se bariéry naráželi téměř na každém kroku.
Jenže pak se stalo něco nečekaného. V troskách opevnění začali objevovat kusy nefritu a předměty z něj vyrobené. To nedávalo smysl. Nejbližší zdroj zeleného jadeitu byl tisíce kilometrů daleko a historici nikdy nepotvrdili, že by se při stavbě Čchang-čcheng používal. Když se tým čínských archeologů na tento problém zaměřil, zjistil něco úžasného. Kameny byly pozůstatkem velkolepého pravěkého města.
Pyramida a ztracené město
Vykopávky byly zahájené v roce 2011. Uhlíkové datování odhalilo, že sídliště, pojmenované Shimao, bylo vybudované před asi 4000 lety. Vzkvétalo téměř půl tisíciletí, od roku 2300 př. n. l. do roku 1800 př. n. l. Pak bylo náhle a záhadně opuštěné.
S rozlohou 405 hektarů je neolitická osada zatím největší v Číně. „Je jedním z nejdůležitějších archeologických objevů tohoto století,“ říká Sun Zhouyong, ředitel provinčního archeologického institutu Shaanxi a vedoucí vykopávek. „Rané čínské civilizace předběhla o skoro 500 let.”
Odborníci předpokládají, že město bylo navržené jako pevnost. Postavené bylo v pohraniční oblasti, kde se po tisíce let střetávali pastevci ze severní stepi a farmáři z centrálních plání. Aby se obyvatelé před násilnými nepřáteli chránili, obehnali své domovy vnitřními a vnějšími kamennými zdmi o šířce 2,5 metru. Z nich vyčnívaly strážné věže, jednosměrné brány a bašty.
Dohromady se použilo 125 000 metrů krychlových kamene. Rovná se to objemu 50 olympijských bazénů. Uvnitř zdí našli archeologové dosud neporušené cypřišové trámy z roku 2300 př. n. l. Byly součástí stavební metody, o níž si učenci mysleli, že byla vynalezená až za dynastie Han, o více než 2000 let později.
Pozoruhodná je také podlouhlá dvacetimetrová pyramida v centru komplexu. Na jejím vrcholu stál osmi hektarový palác s vlastní nádrží s vodou, řemeslnými dílnami a chrámy. I přesto, že je asi o polovinu nižší než její sestra v Gíze, postavená přibližně ve stejné době, její základna je čtyřikrát větší.
Děsivý nález
Nečekaný objev byl odhalený pod východní hradbou. V šesti jámách bylo uložených 80 lidských lebek bez zbytku těla, patřící mladým dívkám. Jejich počet a umístění naznačuje, že hlavy byly sťaté záměrně, pravděpodobně během pokládání základu ochranného zdiva. Jde tedy o nejstarší známý příklad rituálních lidských obětí v čínské historii.
„Pozůstatky naznačují, že východní brána byla vstupem do jiného světa,” vysvětluje Li Min, archeolog z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Zeď na této straně byla ozdobená kosočtvercovými vzory. Připomínají oči hledící dolů. Vykopané byly také tisíce kusů černého a tmavě zeleného nefritu, které sloužily k odvrácení zla.”
Přepis čínských dějin
Shimao spolu s osadami, jež jej obklopovaly, podle historiků ukazuje, že čínská civilizace má více kořenů a nevznikla pouze z rozvoje kultur v Centrálních pláních na střední Žluté řece, jak se doposud myslelo. Nalezené artefakty navíc ukazují, že v oblasti vládl zahraniční obchod.
Jedinou otázkou, na kterou archeologové nyní hledají stoprocentní odpověď je, proč bylo tak vyspělé město opuštěné. Viníkem zániku místní civilizace byla pravděpodobně změna klimatu. Historické záznamy ukazují, že se teplé a vlhké podnebí během cca 300 let posunulo k suššímu a chladnějšímu. Následkem toho došlo k vyschnutí jezer, ztrátě lesů a šíření pouští.
Zdroje: www.nationalgeographic.com, www.en.wikipedia.org, www.dailymail.co.uk
