"Miluj umění v sobě a ne sebe v umění." Tento citát K. S. Stanislavskiho si Cortés napsal do svého deníku v roce 1940. Skromný výrok mu pomáhal přežít velkou popularitu, kterou zažíval. Denně se totiž jeho písničky hrály v rozhlase a jeho romantický baryton napodobovali další zpěváci. Dnes jeho nejznámější songy jako Váš dům šel spát nebo Nebeští jezdci slyšíme maximálně ze starých rozhlasových pořadů se štítkem "pro pamětníky". Proč se po populárním zpěvákovi po roce 1968 slehla zem?

Mohla za to Alzheimerova choroba, jejímiž prvními příznaky začal trpět již v legendárním osmičkovém roce. Bylo mu čtyřicet sedm let, kdy začal mít výpadky na jevišti, nedokázal trefit domů a na zájezdu se neuměl ani sám obléknout. Nakonec to dopadlo tak, že na turné s divadlem ani orchestrem ho nikdo nechtěl brát. O deset let později už nepoznával ani svůj vlastní hlas z gramofonových desek, které mu rodina pouštěla, a bez pomoci si nemohl ani otevřít láhev s limonádou. Ústavní péče byla nezbytná. V léčebně v Krásné Lípě pak strávil čtyři roky až do roku 1986, kdy ve věku 65 let zemřel. O čtyři roky později zažili jeho fanoušci šok. V renomovaném časopise Reportér vyšel článek autora Vladimíra Rohana, který Cortése obvinil, že kolaboroval s gestapem a pseudonym si dal podle svého "chlebodárce" Josepha Cortéze. Až při natáčení dokumentu pro Českou televizi jeho dcera Dagmar dokázala, že to nebyla pravda. Čistý štít charismatického zpěváka se však v devadesátých letech narušil.

Exotické jméno Cortés totiž získal díky své matce Mercedes Cortésové. S ní se seznámil jeho otec na pracovním pobytu v Uruguayi v Jižní Americe, kde pracoval jako bednář při stavbě pivovaru v Montevideu. Oženil se s ní a později se společně vrátili do Plzně, kde se v roce 1921 narodil Rudolf. Tehdy ještě po otci Kraisinger. Kvůli umělecké kariéře se ale nechal přejmenovat. Původní jméno pak používal pouze tehdy, když zpíval klasiku. Milovník jazzu a swingu se zamiloval do Freda Astaira a v dobách svého učení na kožešníka si platil učitele tance. Stát se tanečníkem byl jeho sen. Když si ale zpíval při převlékání do baletního úboru, učitelka ho slyšela a navrhla mu, že se svou výškou by měl raději zkusit zpěv. Doporučila mu svého kamaráda, který byl z Rudolfa tak nadšený, že ho učil zpívat zadarmo. Pak už šlo vše jako na drátkách. Získal roli v legendárním Divotvorném hrnci autorů Voskovce a Wericha, začal zpívat s orchestrem Karla Vlacha a začal se pravidelně objevovat na televizních obrazovkách a v rozhlasových pořadech. Předchůdce Karla Gotta tak dokázal, že s talentem a pílí se dá dojít opravdu daleko.

(Zdroj: www.ceskatelevize.cz, příběhy slavných a www.cs.wikipedia.org)