Archeologům přirozeně plesá srdce nadšením, když vykopou starodávnou hrobku nebo půdorys domů neolitické vesnice. V tomto případě šlo však o objev celého velkoměsta, které se v Mezopotámii rozvinulo ještě dříve než slavný Uruk. První osídlení místa je datováno už kolem roku 6500 př. n. l. Tehdy byl Tell Brak zřejmě ještě malou osadou. Ke konci 5. tisíciletí př. n. l. se však už rozkládal na 55 hektarech a v následujícím tisíletí svou rozlohu ještě zdvojnásobil.

V tomto pozdním období se město nazývalo Nagar a bylo zřejmě hlavním městem lokálního samostatného království. Jeho historie skončila okolo roku 1300 př. n. l., kdy ho zničili Asyřané.

Z pastevců zemědělci a měšťané

Pro vědce je Tell Brak vzorovou ukázkou přechodu kočovných lovců, sběračů a pastevců k usedlému způsobu života zemědělců, mezi nimiž se postupně vyvinula dělba práce. Podle odborníků k této změně velkou měrou přispěla změna klimatu. Někdy před 10 tisíci lety skončila poslední doba ledová, což oteplilo nejen Evropu a severní oblasti Asie, ale také oblast Blízkého východu. Teplejší podnebí v kombinaci s častějšími dešti učinilo místní půdu úrodnou a lidé se mohli snadno uživit pěstováním jedlých rostlin.

Dařilo se jim to tak dobře, že jejich populace rychle rostla a bylo potřeba budovat nové přístřešky. První domy se stavěly z bahna, které se působením povětrnostních vlivů snadno rozpadlo; domky se proto musely často přestavovat a nastavovat, přičemž získávaly tvar nízkého komolého kužele.

O objevu města blíže pojednává anglický dokument:

Zdroj: Youtube

Kvantita výroby převážila nad kvalitou

Archeologové zjistili, že spolu s růstem obyvatel se ve městě vytvořily specializované zóny a řada řemesel byla odsunuta z centra na periferii. Například v severní čtvrti se koncentrovaly hrnčířské a pekařské pece a našla se tu také spousta rozličných nástrojů. Nejspíš šlo tedy o jakousi "průmyslovou zónu", kde se zpracovávaly získané suroviny. Co je ještě zajímavější, již v období mezi 3900 - 3600 př. n. l. tu existovala sériová výroba: vědci v Tell Braku vykopali množství keramických nádob, které vypadaly téměř stejně a nenesly žádné zvláštní finální úpravy ani zdobení. Viditelně tedy byly vyrobeny za účelem rychlé a levné masové produkce.

Nijak šťastně a spokojeně se tu přesto nežilo. Svědčí o tom četné masové hroby vykopané na okraji města. Leží v nich převážně muži a ženy ve věku 14 až 40 let, avšak výjimkou nejsou ani děti. Ostatky nesou známky násilné smrti a nedůstojného zacházení při uložení do hrobu. Protože se v té době v blízkosti nenacházely žádné jiné kultury, které mohly město vojensky napadnout, odborníci soudí, že šlo nejspíše o oběti občanské války nebo protestů proti bohatší a mocnější skupině obyvatel.

Opět je to jakýsi vzor, který se v průběhu historie neustále opakuje: jakmile populace vzroste, rozdělí se společenské úlohy a utvoří se hierarchie, vznikne zde také společenský stres plynoucí z nespokojenosti nejnižších vrstev. To pak vede k povstáním, revolucím a následnému krveprolití. Tell Brak touto zkušeností prošel možná jako zcela první město na světě - už tisíc let předtím, než v Egyptě vyrostla první pyramida.


Zdroje: https://www.express.co.uk/, https://archeorient.hypotheses.org/, https://www.thoughtco.com/