Jak umřel Sedící býk: Zákeřná rána zezadu ukončila život nejslavnějšího Siouxe

Smrt Sedícího býka

Smrt Sedícího býka

Foto: Kurz & Allison / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Pro udatného a statečného válečníka nemůže být nic strašnějšího, než potupná smrt. Kulka zezadu představuje skutečnou popravu a skutečný hrdina se nebojí podívat smrti tváří v tvář. Právě takto potupná smrt, kulkou zezadu, potkala i Sedícího býka, nejslavnějšího indiánského náčelníka.

Jméno Sedícího býka bylo skloňováno v souvislosti se sjednocením indiánských kmenů v druhé polovině 19. století. Toužil po tom, aby jeho lid měl vlastní indiánskou svobodnou zemi, ale tato jeho myšlenka se nenaplnila. Jeho život před více než 130 lety ukončila kulka zezadu, kterou navíc vypálil jiný Indián. Podívejte se na video zde:

Zdroj: Youtube
 

Po stopách bizonů…

Bylo už skoro po všem. Indiáni se po tvrdých bojích rozdělili – většina podlehla tlaku bílých mužů a poslušně se uklidila do nepsaného vězení v rezervaci. Decimovaní Dakotové přišli v předchozích desetiletích o zemi, kterou obývali po stovky let, a odevzdali i většinu svých zbraní. I když stále věřili v zázrak v podobě silného vůdce, který jim vrátí svobodu a slávu, rozhodli se už nevzdorovat.

Menšina, která následovala právě Sedícího býka, se však odmítala podrobit – chtěli dál žít volným životem, na jaký byli zvyklí. Generálně bylo rozhodnuto – bílí ovládli území, na němž postavili města a zavedli sem železnici. Indiáni měli částečnou volnost, ale byli jim přikázáno poslouchat jistá pravidla, mimo jiné i pravidla o migraci. A právě těm - a nejen těm - se Sedící býk nechtěl podrobit – chtěl jít stále po stopách bizonů.

 Rodina Sedícího býkaRodina Sedícího býkaZdroj: Von Bern / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Indiánská „domobrana“

Psalo se datum 15. prosince 1890 a do chýše siouxského či dakotského náčelníka Sedícího býka, vstoupilo několik příslušníků indiánské policie. Sedící býk zde žil pouze se svými ženami a synem Vraní nohou, a nebyl ozbrojen. Nezvanými hosty byli poručík Býčí hlava, jeho zástupce seržant Oholená hlava, seržant Rudý tomahavk a několik dalších mužů. Vyzvali Sedícího býka, aby se vzdal a nechal odvést.

Tato zajímavá složka „indiánské samosprávy“ byla ustavena poté, co se po celých Spojených státech podařilo konečně zlomit indiánský odpor a nahnat Indiány až na nepoddajné Apače do rezervací.

Tato území nespravovala armáda, aby zde dbala na pořádek a dodržování pravidel, ale právě sami Indiáni, či spíše jejich dobrovolníci, kteří byli ochotni se obléci do armádního stejnokroje a komandovat své „soukmenovce“.

A jak to bylo dál?

 Hrob Sedícího býka u Fort Yates, 1906Hrob Sedícího býka u Fort Yates, 1906Zdroj: Fiske, Frank Bennett / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Tanec duchů

Ti, kdo začali žít v rezervacích, se snažili alespoň udržovat své odvěké tradice, mimo jiné i tajemný obřad Tanec duchů, jímž se snažili přivolat vytouženého spasitele. I když byl tento klasický obřad v rezervacích zakázán, v tomto se Indiáni zlomit nenechali a obřad i přes zákaz konali.

A právě tento Tanec duchů se měl v prosinci 1890 uskutečnit ve Wounded Knee („Poraněné koleno“), a to dokonce přímo u Sedícího býka. Jeho jméno pořád vzbuzovalo obrovský respekt, proto správce nedaleké rezervace Standing Rock James McLaughlin požádal Washington o souhlas se zatčením Sedícího býka a byl vyslyšen.

Souhlas obdržel 12. prosince a již tři dny poté zamířilo k chýši legendárního náčelníka 43 indiánských policistů, podporovaných ještě další stovkou jezdců Osmé kavalérie.

Je vidět, že Sedící býk byl stále hrozbou – k jeho zatčení bylo zalarmováno na 150 plně vyzbrojených mužů, přičemž on sám byl neozbrojen.

Sám McLaughlin choval k Sedícímu býkovi dlouholetý odpor a osobní zášť. Ležel mu žaludku a jasně mu dal najevo, že pro něj není náčelníkem, ale jen „špinavým Indiánem“. Ve skutečnosti z něj měl ale obyčejný strach, takže Tanec duchů pro něj byl vítanou záminkou. 

Indiáni byli hbitými lukostřelci.

Jak vypadaly války mezi indiánskými kmeny: Krutost pro Evropana nepochopitelná

Neplánovaná přestřelka se stala osudnou

Ale zpět to domu Sedícího býka v jeho osudný den. Poté, co k němu vtrhli nezvaní hosté, Sedící býk nechtěl klást odpor a byl by se i jejich výzvě podvolil. Jenže zpráva o jeho zatčení nezůstala v tajnosti a rozletěla se po celé rezervaci. Indiáni se okamžitě sjednotili a chtěli svého vůdce ochránit.

Strhly se potyčky a situace se naprosto vymkla kontrole, až došlo i na zbraně. První výstřel padl asi od Lovce medvědů, který zabil policejního velitele Býčí hlavu, aby vzápětí padl sám, zasažený odvetným policejním výstřelem. A po něm padali jeden po druhém další a další bojovníci. Mezi mrtvými byl i Sedící býk, kterého zastřelil seržant Rudý tomahavk zezadu do týla a další výstřel dostal náčelník do hrudi. Přestřelku zaplatilo životem celkem 12 Indiánů včetně náčelníkova syna Vraní nohy a tři další byli zraněni. 

Až po tomto neplánovaném masakru se indiánská policie a vojáci stáhli. Tělo Sedícího býka však vzali s sebou, aby se mu nedostalo indiánských poct. Ostatní mrtvé nechali ve vesnici.

Monument na místě zastřelení Sedícího býkaMonument na místě zastřelení Sedícího býkaZdroj: Philkon Phil Konstantin / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Pohřbu slavného náčelníka se nesměl zúčastnit žádný Indián. Vše probíhalo v utajení a Sedící býk byl pochován v obyčejné dřevěné rakvi v rohu hřbitůvku pevnosti Fort Yates.

Ale Siouxové ještě promluvili - deset dní po smrti Sedícího býka se jich několik stovek shromáždilo u potoka Wounded Knee… Ale to je zase jiný příběh, který ukazuje toto video.

Zdroj: Youtube

 

Zdroje:

www.historicamerica.org, www.grunge.comwww.denik.czwww.nps.gov

 

Akční letáky