K čemu sloužila sfinga? Její význam byl především praktický

Dvakrát ročně zapadá slunce za pravé rameno Sfingy...

Dvakrát ročně zapadá slunce za pravé rameno Sfingy...

Foto: shutterstock.com

Rovnodennost a slunovrat. S těmito astronomickými termíny pracovali intenzivně i naši předci. Dokonce i dávní Egypťané sledovali pohyby slunce na jaře, na podzim a v létě. Důkazem toho je legendární největší socha vytesaná z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Velká sfinga v Gíze.  

V moderním pojetí je sfinga symbolem záhadnosti, v moderním umění se stala symbolem záhadnosti ženy. Ve starověkém Egyptě sfinx představovala sochu krále či boha, přičemž lví tělo symbolizovalo sílu. Zato v mytologii starověkého Řecka se vyskytovala jediná sfinx: obrovská nestvůra, která měla hlavu a hruď zpravidla obnažené ženy, lví tělo, hadí ocas a ptačí, nejčastěji orlí křídla.

Podle Dr. Zahi Hawasse, bývalého generálního tajemníka Nejvyšší rady pro památky Egypta, slunce zapadá dvakrát ročně za pravé rameno sfingy. Strategickou polohu monumentální sochy lze však vidět 21. a 22. června, kdy slunce zapadá na horizontu mezi Chufuovou neboli Cheopsovou a Rachefovou pyramidou.

„Tento jev dokazuje, že se archeologové mýlili, když tvrdili, že starověcí Egypťané náhodou našli starodávnou skálu a přeměnili ji na sochu lidské tváře a nelidského těla,“ píše egyptské Ministerstvo turismu a starožitností ve svém příspěvku na Facebooku. (Zdroj: www.facebook.com) Podle doktora Hawasse je tato teorie jedinečná a dokazuje moudrost staroegyptského člověka.

Pyramidy v Gíze

Pyramidy sloužily jako transformátory, nejšílenější teorii potvrzují vědci

Socha je 74 m dlouhá, 19 m široká a 21 m vysoká a o jejím stáří se stále vedou spory. Řada egyptologů tvrdí, že byla vytvořena ve 3. tisíciletí př. n. l., v době Staré říše za panování 4. dynastie, a to panovníkem Rachefem či dokonce jeho otcem Chufuem spolu s pyramidou.

Další vědci říkají, že nese stopy vodní eroze, což by její vznik posouvalo o celé tisíciletí dozadu, kdy v Egyptě panovaly časté deště a záplavy. Zajímavostí také je, že lidská hlava je nepřímo úměrná lvímu tělu. Je možné, že byla několikrát předělávaná do podob vládnoucích faraónů. Některé teorie dokonce tvrdí, že měla možná podobu berana nebo jestřába a později byla vybroušena do lidské podoby. Důkazem toho jsou četná poškození, která změnila proporci hlavy. (Zdroj: www.ancient.eu)

Dvakrát ročně zapadá slunce za pravé rameno Sfingy.Dvakrát ročně zapadá slunce za pravé rameno Sfingy.Zdroj: shutterstock.com

Dnes si významné události píšeme do deníku anebo je vkládáme na sociální sítě. Podle jedné teorie chtěl faraon Chefren zaznamenat nástupní rok své vlády 2448 př.n.l. a zahájil stavbu pyramidy. „Podle astronomické mapy z roku 2448 př.n.l. přichází nad obzor v okamžiku vzniku Siria pouze hlava znamení zvěrokruhu Lva. Faraon byl ve starém Egyptě spojen s Horem, synem Isis. Podíváme-li se na astronomickou mapu z roku 2448 př.n.l. v pravý okamžik, kdy se Sirius zvedne, je faraon přiveden zpět k životu Isis a bude znovuzrozen jako její syn Horus. Hvězdy hlavy ze souhvězdí Lva, které jsou v tu chvíli nad obzorem, již faraonovu proměnu provedly. Na Sfingu se tedy musíme dívat jako na faraona v těle lva a ne jako na lva s faraonovou hlavou." (Zdroj: www.romandodecahedron.com)

Monumentální socha je tedy něco jako příspěvek v kronice, který budoucím generacím sděluje: "Podívejte, co se mi podařilo".

Akční letáky