Pohádka o Šípkové Růžence je založena na příběhu, ve kterém ženatý král najde spící dívku, nemůže ji probudit, a tak ji znásilní. V originále se příběh jmenuje Slunce, Měsíc a Talia a stojí za ním italský básník Giambattista Basile. Tato verze však byla mnohokráte zpracována a přepracována, nejznámější pro nás je asi verze bratří Grimmů. A u nich je násilí a krutost téměř v každé pohádce.
Prapodivná pohádka s prapodivným dějem
Příběh Slunce, Měsíc a Talia vyšel v roce 1634 v Basilově sbírce pohádek Pentamerone, kde byla kromě toho i první známá verze Popelky a Rapunzela nebo Kocoura v botách. Giambattista Basile byl ve své době velmi známým umělcem. Dokonce i Wilhem Grimm o Basileho díle řekl, že jeho sbírka Pentameron byla po dlouhou dobu nejlepší a nejbohatší, jakou kdy který národ měl. Sbírka odhaluje dobové tradice a zvyklosti, které se ještě ke všemu kloubí s autorovým talentem ke sběru lidové slovesnosti. Příběhy jsou vyprávěny velmi celistvě a perfektně zachycují svou dobu.
Šípková Růženka, Henry Meynell Rheam, 1899
Vyprávění o Slunci, Měsíci a Talii má rovněž mnoho verzí. V té základní je ale hlavní hrdinkou holčička Talia, dcera mocného vládce. Stejně jako Růžence, jí je předpovězeno v hrozné věštbě, že se píchne o len a zemře. Len je z království odstraněn, ale když Talia dospívá, zahlédne z okna ženu, jak přede len. Je zvědavá, k ženě přijde a tříska se jí zasekne pod nehet a ona zemře. Její zoufalý otec ji ale odmítá pohřbít, místo toho ji nádherně obleče a nechá ji v jednom z jeho opuštěných lesních paláců. Ten však náhodou objeví král na lovu, který sem zabloudí, když hledá svého sokola.
A pak se začnou dít opravdu s pohádkou neslučitelné věci. Jen co král spící dívku uvidí, zamiluje se do ní, ale nepodaří se mu ji probudit. V příběhu je pak napsáno, že „poté, co princ posbírá plody lásky, nechá dívku ležet na posteli a vrátí se do svého království.“
Jenže v příběhu je Talia těhotná a o její děti se starají laskavé víly. Přikládají ji děti k prsům, aby se najedly, ale jedno z dětí však vdechne při kojení střep a probudí se. Král si také najednou, o mnoho let později, na dívku vzpomene a vrátí se k ní. Nalezne ji tentokrát nespící, a to i s dvojčaty, které mají jména Slunce a Měsíc, protože si dívka nepamatuje, jak k nim přišla. Král ji ale vysvětlí, jak otěhotněla. Místo toho, aby se na něj princezna zlobila, oba se rozhodnou, že se budou milovat a zůstanou spolu. Záhada je, že příběh neřeší, že král už jednu manželku má. A ta dokonce začne mít podezření. Neví, kam král odešel, ale když se vrátil, ze spánku vyslovoval nejen jméno Talie, ale i jejich dětí. Královna se nakonec tajemství svého manžela dozví, rozhodne se děti zabít a naservírovat je svému muži k jídlu.
Pohádka obsahuje i takovéto dialogy: Zatímco král jí své děti, manželka mu opakuje: "Jíš to, co je tvoje." Král odpovídá: "Vím dobře, že jím to, co je moje, protože ty jsi s sebou do tohoto domu nic nepřinesla!" Záměrem královny je upálit i Talii, kterou nazývá „děvkou, která si užívala s jejím manželem“. Talia se snaží vysvětlit, že nemá žádný podíl na tom, že ji král zneužil, když byla v bezvědomí. Do toho vstupuje i král a nechá zabít svou ženu – tedy královnu, a tajemníka, který tajemství vyzradil. Rozhodne se zabít i kuchaře, který údajně připravil na stůl jeho děti, ale ukáže se, že kuchař je ušetřil a ukryl je. Místo smrti je kuchař odměněn. Král se nakonec ožení se svou znásilněnou milenkou a konečně žijí šťastně až do smrti.
Šípkové Růžence ukáže stařena vřetánko. Šípková Růženka, Alexander Zick (1845-1907)
Syndrom Šípkové Růženky
V moderní medicíně existuje dokonce i tak zvaný syndrom Šípkové Růženky, s odborným názvem Kleine-Levineův syndrom. Je velice vzácný a projevuje se občasnou nadměrnou ospalostí, při níž člověk spí i 16 až 20 hodin denně, a je extrémně hladový, někdy trpí poruchami paměti, bludy a dalšími kognitivními potížemi, letargií, halucinacemi nebo depresemi. Muži mohou být někdy u tohoto syndromu extrémně nespoutaní a hypersexuální. Zajímavé je, že v dospělosti tento syndrom zhruba po osmi letech vymizí až u 90 procent osob, které pak trpí jen občasnými obtížemi, mezi nimiž jsou zcela bezpříznakoví.
Příčina syndromu Šípkové Růženky není známa, ale zřejmě souvisí s nesprávnou funkcí hypotalamu.
Na tento syndrom se podívejte v následujícím populárním videu:
Princ Florimund najde Šípkovou Růženku - Project Gutenberg etext 19993
Vtipné akce inspirované Růženkou. Nebo Talií?
Tak končí verze Basileho pohádky, na jejímž základě pak vznikly příběhy nové. Inspirovat se nechal Charles Perrault, který napsal "Krásku spící v lese", kde již král není ženatý a dívku neznásilní, ale probudí polibkem. Stejně pohádku upravili i bratří Grimmové, o Disneyho verzi ani nemluvě.
Ale tento příběh inspiroval nejen autory děl a spisovatele – například na Ukrajině proběhla v roce 2012 umělecká akce, happening, dnes bychom řekli reality show. Pět krásných žen jako by spalo a pět mužů je mělo políbit. Kdyby byl polibek tak neskutečný, že by dívka otevřela oči, protagonisté měli skutečně uzavřít sňatek. Ani jedna dívka ale oči neotevřela, i když jedna tomu byla velmi blízko a později dokonce litovala.
Zdroje:
www.todayifoundout.com, en.wikipedia.org/wiki/Giambattista_Basile, uncoy.com, https://en.wikipedia.org/wiki/Brothers_Grimm, en.wikipedia.org/wiki/Sleeping_Beauty
