Sissi a její garderóba

„Jak se blížil den odjezdu z milovaného domova, byla Alžběta stále sklíčenější a necítila se dobře. Na plese, který se konal v předvečer jejího odjezdu v Mnichově se na ni upíraly všechny oči, na což si od té chvíle musela zvyknout...“, píše se na stránkách Muzea Sissi v Paláci Hofburg ve Vídni, kde je vystavená replika zachovaných propracovaných šatů s krinolínou, které toho večera měla na sobě.

V muzeu může návštěvník obdivovat i její stříbrné brokátové šaty s temně modrým sametovým živůtkem a perlovým šněrováním z dílny slavného pařížského krejčího Charlese Frederica Wortheho, které si oblékla na svou korunovaci (1867). Repliku restaurátoři zhotovili dle obrazu Georga Raaba, který ji při té příležitosti namaloval a dobových černobílých fotografií dvorního fotografa Emila Rabendinga.

Worthe pro ni ušil i šaty pošité diamantovými hvězdičkami, které zdobí i její účes. Snad nejznámější šaty, které podtrhly její krásu a proslavily ji ve světě, šaty, ve kterých ji známe z obrazu Franze Xavera Winterhaltera, který ji v nich namaloval, když ji bylo dvacet osm let.

Hledají se svatební šaty

Mnohé z toho, co Sissi vlastnila a nosila se zachovalo. Známe ji z obrazů, ale i mnoha fotek – vždy jako princeznu z pohádky, krásnou a štíhlou, oděnou do skvostných šatů. Je proto k neuvěření, že pro monarchii v tak významný den císařovy svatby se nezachoval jediný obrázek Sissi ve svatebních šatech. Ani, náčrtky, návrhy – nic. Ani se neví, kdo je šil. Dá se předpokládat, že musely být nádherné, jak ostatně zmiňují i dobové noviny, které psaly, že „… měla šaty bílé, stříbrem a zlatem vyšívané…“

Je pravda, že noviny zveřejnily obrázky císařských novomanželů a kněze, jak jim žehná. Dle historiků nejsou hodnověrné, protože je kreslíři zobrazili na základě vyprávění. I jiné dobové ilustrace zachycují Sissi a Františka Josefa v den svatby (1854), na každém z nich však má Sissi úplně jiné šaty. Možnou stopou může být pohlednice s nápisem: Alžběta, rakouská císařovna ve svatebních šatech. Ty jsou však tak „prosté“, že je lze sotva považovat za šat budoucí císařovny.

Prostřednictvím následujícího videa můžete zavítat do Muzea Sissi:

Zdroj: Youtube

Tajemné šaty byly rozstříhané

Dle dobové tradice neměla nevěsta nárok šaty si ponechat a byly věnované církvi. Šperky a závoj dostalo bavorské poutní místo katolíků Altötting, šaty bazilika Maria Taferl. Duchovní z nich vystřihli nádhernou stříbrnou výšivku s květinovými girlandami a vyzdobili si jí kněžské roucho, které nosili až do 50. let minulého století. Dnes je vystavené v Muzeu Sissi. Kam se poděly zbytky šatů, historici netuší…

Paprsek naděje prosvítil smutný osud šatů v roce 1989, kdy historici získali učiněný poklad. V majetku potomků císařovny objevili zlatem vyšívanou hedvábnou svatební vlečku. Nebyla součástí šatů, Sissi ji měla připnutou. Její dceři Marii Valerii se ji podařilo uchovat jako vzpomínku na svou matku. Po nálezu ji odkoupilo vídeňské kunsthistorické muzeum. Nakonec byla i nadějnou stopou, která rakouské badatele v roce 2021 zavedla do Slezského zemského muzea v Opavě.

Opavské muzeum má ve svých sbírkách portrét Sissi od Josepha Neugebauera. Pochází z roku 1857, tedy z doby tři roky po svatbě. Nebyl však dvorním malířem a je nanejvýš nepravděpodobné, či spíš vyloučené, že by mu císařovna stála modelem. Maloval ji „zpaměti“. Je možné, že ji třeba v den svatby zahlédl... Podstatné ale je, že zachovaná svatební vlečka Sissi naprosto ladí se šaty, ve kterých ji namaloval.

Záhada vyřešená?

Přestože nelze s jistotou říci, zda to jsou skutečně svatební šaty krásné Sissi, a není žádný spolehlivý zdroj, který by to potvrdil, pracovníci Muzea císařských kočárů na zámku Schönbrunn nechali zhotovit repliku šatů z obrazu i pravé vlečky, kterou vystavují jako svatební šaty Sissi.

Možná se ještě ptáte, jak je možné, že se nezachovaly žádné věrohodné zprávy o tom, jaké šaty si Sissi oblékla v den pro ni osobně ne příliš šťastný, jak se později ukáže. Slavnostní obřad se konal za účasti blízkých členů rodiny a vybraných dvořanů, a v „záhadných“ šatech ji nikdo jiný neviděl.

Zdroje: www.denik.cz, www.palaces-of-europe.com, www.dw.com, www.sisimuseum-hofburg.at