Ostatky pradávného dinosaura byly objeveny na geologickém útvaru Pierre Shale z období pozdní křídy (asi před 101 až 66 miliony let). Vědce ihned zaujaly. I přesto, že byl tvor zařazen mezi plesiosaury, jeho kostra byla výjimečná.
„Mořští ještěři se vyskytovali ve dvou různých morfologických typech," vysvětluje paleontolog z College of Charleston v Jižní Karolíně Walter Scott Persons. „Buď měli dlouhý krk a malou hlavu nebo krátký krk a dlouhou, krokodýlí čelist. Naše zvíře bylo křížencem těchto dvou."
Plesiosaurus z Wyomingu
Odborníci ho pojmenovali Serpentisuchops pfisterae, což v překladu znamená „Hadí krokodýl“. Během dlouhého výzkumu v paleontologickém muzeu Glenrock prozkoumali zachovalou spodní čelist, značné množství lebky, kompletní krk, obratle, většinu ocasu, žebra a 19 zubů.
„Jeden ze zubů zůstal v čelisti. Díky tomu jsme mohli potvrdit, že zbývající kousky patří našemu serpentisuchopseovi a ne jinému plesiosaurovi," říká Persons. Dravec se pyšnil vysokými, kónickými a špičatými zuby. „Odváděly velmi dobrou práci při probodnutí hladké kořisti. Hadí krokodýl se tak s největší pravděpodobností živil malými rybami nebo hlavonožci."
I přesto, že nebyly objeveny ploutve, odborníci předpokládají, že se zvíře pohybovalo velmi rychle a kořist chytalo tak, že svým dlouhým hadím krkem hýbal ze strany na stranu. Tento způsob lovu dokazují jeho široké krční nervové trny, které naznačují, že měl velké epaxiální svaly. Ty umožňovaly svižný pohyb hlavy a krku.
Serpentisuchops pfisterae
Objev hadího krokodýla je pro paleontology klíčový. „Odalili jsme zcela nový ekotyp zvířete, jenž se díky evoluci přizpůsobil svému prostředí. Tak se dokázal uživit a přežít," říká Walter Scott Persons. Nález tohoto tvora doplňuje chybějící článek skupiny Plesiosauria.
Plesiosauři byli poměrně hojnými zástupci mořské megafauny v období druhohor. Jejich fosilie byly vykopány po celém světě. Dokonce i v České republice. Nejznámější pochází z lokality Bílá Hora v Praze nebo obce Hudcov v severozápadních Čechách.
Zdroj:
