Jak probíhaly spanilé jízdy a proč se husitům krást v cizině nevyplatilo?

Spanilá jízda k Baltickému moři

Spanilá jízda k Baltickému moři

Foto: Profimedia.CZ

Obrozenci na spanilých jízdách vyzdvihovali snahu Čechů šířit ušlechtilé husitské myšlenky v zahraničí. Vlastenecké pojetí už ale nerado přiznává, že tuto propagandu doprovázelo nelítostné drancování vesnic a měst, spojené s krveprolitím. Vlastně se nemůžeme divit, že se k husitům v cizině nikdo nepřidal.

Sami husité nazývali spanilé jízdy "rejsy" a podnikali je nejen za účelem šíření víry, ale také k doplnění finančních zdrojů, které během válek vzaly v české kotlině za své. Ústřední postavou výpadů uskutečněných v letech 1427–1433 se stal Prokop Holý. Šlo o pozoruhodnou osobnost, která si zaslouží, abychom se u ní na okamžik zastavili.

Prokop Holý v podání umělce ze 17. stoletíProkop Holý v podání umělce ze 17. stoletíZdroj: Neznámý autor / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Kněz z lepší rodiny

Dneska se už nebojíme přiznat, že se radikální husité kolikrát chovali jako stádo barbarů - ničili kostely a kláštery, porušovali mírové dohody a nemilosrdně dobíjeli raněné nepřátele. Prokop Holý z tohoto neurvalého davu viditelně vybočoval. Říkal o sobě, že vlastní rukou neprolil "ani krůpěj krve", natož aby někoho osobně zabil. Jeho funkce v husitském hnutí byla v první řadě politická. Vyrostl ve šlechtické rodině, s nevlastním otcem procestoval kus Evropy a nakonec se stal knězem. Díky duchovnímu vzdělání a zahraničním zkušenostem byl spíše mistrem slova než meče. Byl to on, kdo organizoval šíření husitských manifestů v cizině a vyjednával příměří.

Husité se sudlicemi a řemdihy plení kostel.

Masakr v Chomutově: Husitské bojovnice se vyřádily především na nevinných ženách

Zjemnělá šlechtická výchova se na něm projevila i v tom smyslu, že se nikdy zcela nepřizpůsobil asketickým zvyklostem husitů. Odmítl plnovous a nosil jen decentní bradku, při spanilých jízdách nezapomínal navštěvovat lázně a jeho navenek prostý šat byl podšit luxusní látkou.

Jak se tento intelektuál z vyšších kruhů ocitnul v čele radikálních husitů, není v historii přesně vysvětleno. Zřejmě ho k tomu vedlo upřímné přesvědčení.

Husité na BaltuHusité na BaltuZdroj: Profimedia.CZ

Zastrašování a vydírání

Jeho pozice rozhodně nebyla jednoduchá. Ve vlastních řadách měl náboženské fanatiky i kořistnické rváče a jejich zájmy musel nějakým způsobem vybalancovat. Spanilé jízdy se zvrhly v loupežné výpravy, při kterých husité kradli a drancovali, zatímco Prokop vyjednával.

Táhlo se do všech stran - do Horních Uher, Rakouska, Bavorska, Saska, Lužice i Slezska. Namísto ušlechtilých kališnických myšlenek husité šířili strach. Taktika "Přidejte se k nám, nebo vypálíme vaše město" zaváněla spíše vydíráním než náboženskou misí. Německé vojsko shromážděné před Lipskem se dalo před husity na útěk. Města platila Holému tučné sumy, aby se drancování vyhnula. Prokop Holý podle legendy nechal na pokoji jen Naumburg. Místní měšťané totiž poslali do husitského tábora děti s třešňovými větvičkami v rukou, aby kališníkům zahrály na city. Strategie se vydařila, Prokop se prý nad dětmi skutečně slitoval.

Josef Mathauser: Husité před Naumburgem v roce 1430Josef Mathauser: Husité před Naumburgem v roce 1430Zdroj: Josef Mathauser / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Co se týče nashromážděné kořisti, spanilé jízdy byly velice úspěšné. Na druhé straně si ale husité svým běsněním nezískali v zahraničí příliš mnoho sympatií a nikoho o své víře nepřesvědčili. Zůstali sami, bez podpory cizích spojenců. To ve středověké Evropě znamenalo jistý konec. Přišel neodvratně.

Zdroje: https://www.stoplusjednicka.cz/, https://cs.wikipedia.org/, https://nasregion.cz/