V okolí Stonehenge byly objeveny TISÍCE prehistorických jam, což podle archeologů "radikálně mění" jejich představy o starověké krajině.
Oblasti s důkazy z více než 60 vrtů a 20 cílených výkopů prozkoumali vědci prostřednictvím počítačové analýzy. Největší jáma - která byla široká přibližně 4 m a vyhloubená asi 2 metry do křídového podloží - je pozoruhodná tím, že je nejstarší stopou lidské činnosti, která byla dosud na Salisburské pláni objevena.
Podle odborníků pochází tato jáma z doby před více než 10 000 lety, z raného mezolitu neboli střední doby kamenné, kdy byla Británie po poslední době ledové znovu osídlena lovci a sběrači.
Scan, který změnil pohled
Tento objev podle něj činí z oblasti kolem Stonehenge největší známou raně mezolitickou jamku charakteristickou pro celou severozápadní Evropu.
Informace, které vzešly z těchto historických "stop" tak zahrnují doslova tisíciletí v celkových nálezech vykopaných jam, a to od časně holocenních lovců a sběračů až po obyvatele farem a oborových programů z pozdější doby bronzové.
Objevená archeologie je tedy výsledkem pokročilého a stále se měnícího osídlení celého spektra.
Vědci dodali, že nálezy pomohou vrhnout nové světlo na význam zasazení Stonehenge do panoramatu a použité strategie "radikálně změnily" jejich "chápání historických krajin".
Zdroje:
