Jurij Gagarin se narodil na vesnici Klushino nedaleko Gžatska. Jeho rodiče pracovali na kolektivní farmě. Známý astronaut měl tři sourozence, jednoho staršího bratra Valentina, straší sestru Zoyu a mladšího bratra Borise. Navzdory době, ve které žili, se měla Gagarinova rodina zpočátku dobře. Ale spokojený život jim skončil roku 1941, kdy se Rusko ocitlo pod útokem Hitlerova nacistického Německa, a to včetně vesnice, kde Gagarinovi žili. Kvůli bezmyšlenkovitému ničení města a zabrání jejich domova se museli Gagarinovi ještě s dalšími rodinami přesídlit do bývalého skladu německých tankových baterií. Posléze byli donuceni si postavit na jejich pozemku chatu velkou 3x3 metry, kde měli bydlet. Tam strávili rok a 9 měsíců, téměř bez jídla. Borise málem stála tato situace život, jelikož ho němečtí důstojníci našli a oběsili. „Práci“ však neudělali pořádně a jeho rodině se ho díky včasnému zásahu podařilo zachránit.
Gagarin ve Švédsku
Osud se s Gagarinovou rodinou nemazlil. O dva roky později byli Valentin a Zoya nahnáni do „dětského vlaku“, který je deportoval jako otroky do Německa. Oba však utekli a poté bojovali v Rudé armádě. Mimo to byl doma Jurij společně s mladším bratrem Borisem šikanován. Nakonec všichni členové rodiny Gagarinů přežili a opětovně se setkali po konci války roku 1945. Rozmluvy na válečné téma u nich byly kvůli špatným vzpomínkám zakázány.
V roce 1946 se pak všichni přestěhovali do Gžatska, kde mohl Jurij dostudovat střední školu. Ke svému životnímu řemeslu přičichl během pobytu v Saratově, kdy se dobrovolně zúčastnil víkendového výcviku sovětského leteckého kadeta, kde se naučil létat. Dostudoval přitom Saratovskou technickou školu a přivydělával si jako přístavní dělník na řece Volze. Miloval svou rodinu, a tak většinu peněz použil na nákup dárků právě pro ni. Posléze nastoupil na pilotní školu a začal pracovat jako poručík sovětského letectva.
Vostok 1 po přistání na zem
Roku 1959 byl vybrán jako kandidát na vůbec první výcvikový program kosmonautů. Z 2200 ruských pilotů prošlo 20 a po fyzických testech se výběr zúžil jen na šest, přičemž Jurij Gagarin byl vybrán jako první. K jeho prvenství mu prý pomohla jeho klidná a disciplinovaná povaha. Dne 12. dubna 1961 pak byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna komická loď Vostok 1 s Gagarinem na palubě. Přílet zpátky na Zem málem skončil katastrofou – kabely spojující modul kosmické lodi se servisním modulem se nepodařilo oddělit. Scénáře o vzplanutí celého stroje se naštěstí nevyplnily.
Syn rolnických farmářů se po svém bezpečném příletu stal nejslavnějším mužem na zemi. Tehdejším vůdcem SSSR Chruščovem mu byl udělen titul hrdiny Sovětského svazu. Cestoval po světě a všichni si ho díky jeho šarmu a typickému širokému úsměvu oblíbili. S obrovskou slávou však přišla i negativa veřejného života.
Sám Gagarin a jeho rodina si často stěžovali na ztrátu soukromí. Mimo to tlak ze strany veřejnosti prohluboval jeho alkoholismus a ani jemu se nevyhnuly skandály s nevěrou. Při pobytu v letovisku v Černém moři byl údajně vyrušen manželkou, zatímco byl v pokoji s jinou ženou. Noc skončila tak, že se rozhodl vyskočit z okna. Vyskočil však tak nešikovně, že to málem nepřežil. Našel ho Nikolai Kamanin, vedoucí výcviku kosmonautů a údajně si podle množství krve myslel, že se musel astronaut zastřelit. Událost způsobila Gagarinovi trauma a viditelnou jizvu nad obočím. Nakonec byl, stejně jako velitel výcviku, zabit v březnu roku 1968 při rutinním cvičném letu.
