Svatého Václava donutili zplodit dítě s podivnou ženou. A jak to bylo s vraždou?

Nataša Slánská | 16. 7. 2021

V 10. století byly vztahy ve vládnoucích rodech všelijaké, jedno však měly vlivné rodiny společné: na dědice trůnu či knížecího stolce vyvíjely nátlak, aby se oženil a zplodil dědice příštího. Je možné, že nějaké dítě stihl počít i svatý Václav?

Zdroje: epochaplus.cz, dvojka.rozhlas.cz, www.irozhlas.cz

Vlastně by bylo zvláštní, kdyby to nestihl. Pokud byl zavražděn v roce 935, jak se dnes historikové většinou shodují, zemřel by ve zhruba 28 letech. Ve své době šlo o věk, kdy jeho vrstevníci už měli dětí aspoň pět. S plozením potomků se začínalo brzy, a to zejména v urozených rodinách, které si chtěly pojistit existenci dědice co nejdříve, a odsunout tak konkurenty z širšího příbuzenstva na spodní příčky nástupnického pořadí.

O tom, že by měl Václav manželku, se žádné dobové písemnosti nezmiňují. Moc se nám jich ostatně ani nezachovalo, nehledě na to, že číst a psát uměl v 10. století málokdo. Václav touto dovedností kupodivu oplýval, ale deníky si nepsal. Ještě to nebylo v módě. Pokud se nám tedy informace o jeho ženě nezachovaly, rozhodně z toho nemůžeme vyvodit, že zůstal svobodným mládencem.

Václav byl možná vdovcem

Archeolog Ivan Borkovský učinil na přelomu 50. a 60. let minulého století významný objev: v klášteře u kostela sv. Jiří na Pražském hradě našel základy kaple s ostatky neznámé mladičké ženy, která zde musela být pohřbena v době výstavby kostela, to znamená někdy v letech 926 - 928. Šlo o velmi čestné místo posledního odpočinku, které mohlo příslušet jen ženě z vládnoucího rodu nebo manželce knížete. A protože ostatky nenesly typické přemyslovské znaky, nejspíše šlo o druhou možnost. Mnoho odborníků se proto domnívá, že nalezená kostra patřila Václavově zákonité choti.

Dotyčná však zemřela ve velmi mladém věku, podle antropologů jí mohlo být něco mezi 16 a 18 lety. Zda se za svého života stihla stát matkou, už asi nezjistíme. Pokud ale nějaké dítě na svět přivedla, nejspíš to nebyl chlapec. Svědčí o tom Druhá staroslověnská legenda, sepsaná zhruba sto let po světcově smrti, která vypráví více než pozoruhodnou epizodu z Václavova života.

Čeští vladykové v čele s Boleslavem se prý Václavovi vysmívali, že ještě nemá syna a odmítá obcovat se ženami. Jednu dívku mu proto podstrčili na lože a donutili ho, aby se předvedl "jako muž". Můžeme-li legendě věřit doslova, Václav se opravdu předvedl a syna zplodil na první pokus. Potom se zastyděl a v souladu s křesťanskou vírou dal od dotyčné ženy zase ruce pryč. Choval se k ní však slušně a prezentoval ji jako svou partnerku, dokud ji nepřistihl s jiným mužem. Šlechetnost v něm nicméně opět zvítězila nad emocemi, a tak nevěrné ženě dovolil, aby si milence vzala za manžela, a nijak ji neztrestal.

Druhá staroslověnská legenda nám tedy sděluje, že Václav syna měl, byť nemanželského. Dokonce i zmiňuje jeho jméno - Zbraslav. Legendy však mají jeden společný problém: nejde o důvěryhodné zdroje.

Kterou svou ženu miloval nejvíce Karel IV.: Srdce mu zlomila mladičká Anna
Magazín

Kterou svou ženu miloval nejvíce Karel IV.: Srdce mu zlomila mladičká Anna

Nenechal by se jen tak podříznout

Mnoho nejasností ostatně zůstává i okolo samotného Václavova zavraždění. Vesměs všechny prameny se shodují v tom, že byl světec zabit u chrámových dveří; zatímco ale čtyři legendy vraždu zasazují do okamžiku, kdy Václav do chrámu teprve vcházel, podle dalších dvou se stala až poté, co zamířil z ranní modlitby domů. Druhá varianta by očistila jméno místního kněze, jenž je někdy historiky vnímán jako spolupachatel, protože ho jedna dobová ilustrace vyobrazuje v pozici, jako by před Václavem zavíral dveře.

Pro druhou možnost hovoří i další okolnost; nedá se předpokládat, že by Václav zoufale bušil na vrata kostela, aby si zachránil život. Šlo totiž o zdatného bojovníka, který se bratrovu napadení nejspíš statečně bránil. Ostatní vrazi se seběhli až poté, co Boleslav začal volat o pomoc a předstírat, že potyčku vyvolal Václav. Přesile se už kníže ubránit nemohl.

Spolu s Václavem Boleslavova tlupa pobila i jeho nejbližší muže z družiny, podle legend nezůstala ušetřena ani "nemluvňátka". Byl mezi zabitými dětmi i Václavův syn? Nemáme tušení. Profesor historie z Univerzity Karlovy Petr Charvát nicméně narazil na arabský pramen, podle nějž někdy v 10. století polabské Slovany vedl jistý Basklabič. Toto podivné jméno by se ovšem dalo z arabštiny přepsat také jako Václavič - Václavův syn. Existuje tedy naděje, že někdo z blízkého okolí knížete malého levobočka včas odvezl a ustanovil ho vládcem kraje, ze kterého pocházela jeho prababička Ludmila. Na takové dědictví by měl nakonec větší právní nárok než kdokoli jiný.

Tagy Ivan Borkovský kníže kostel Petr Charvát Svatý Václav Univerzita Karlova vražda