Zdroj: Profimedia.CZ
Konec světa, s jakým jsme nepočítali: Vesmír by mohla pohltit temná hmota
Za nějakých 5 miliard let dojdou Slunci zásoby vodíku, bude víc zářit a také se zvětšovat. Planeta Země vyprahne a veškerý život na ní dojde svého konce. Pokud ho ovšem ještě předtím nezničí něco jiného. Ve vesmíru je stále řada neprobádaných fenoménů, kterým nerozumíme. Třeba temná hmota.
Existencí temné hmoty astronomové vysvětlují pozorované gravitační síly, kterým chybí viditelný zdroj. Díky těmto gravitačním silám drží pohromadě galaktické kupy i mnohé jednotlivé galaxie, nikdo ale neví, co je způsobuje. Protože nemohou vycházet jen tak z prázdna, předpokládá se, že je vytváří temná hmota, složená z neznámých částic, které neemitují žádné elektromagnetické záření, a jsou tedy pro nás neviditelné.
Není jednoduché zkoumat něco, co nedokážeme zachytit žádnými přístroji. "Existují miliony teorií, jak temnou hmotu vysvětlit," říká norský fyzik z univerzity v Oslu Torsten Bringmann. "Každý model by měl přitom zahrnovat mechanismus, jakým se temná hmota vytváří, a kolik jí ve vesmíru vlastně je."
Výstižným a srozumitelným způsobem fenomén temné hmoty vysvětluje video:
Temná hmota jako požírač té viditelné?
Zatímco objem temné hmoty je možné odhadnout na základě měření jejího gravitačního vlivu, okolo jejího vzniku se točí spousta spekulací. Vědci se shodnou jen v jednom bodě: její poměr vůči temné energii a "normální" hmotě se od dob Velkého třesku změnil. Na počátku jí mohlo být velké množství, které časem klesalo. Anebo naopak, se vznikem vesmíru se temné hmoty zrodila jen troška a v průběhu miliard let jí přibývalo.
Torsten Bringmann se svým týmem zkoumal možnost, že temná hmota vznikla z běžné hmoty, konkrétně z plazmy, jež tvoří hvězdy a téměř 99 procent veškeré viditelné hmoty vesmíru. Takový scénář by ale znamenal, že temná hmota s tou viditelnou reaguje a "láká ji na temnou stranu". Její objem exponenciálně roste, zatímco běžné hmoty ubývá. Je možné, že temná hmota nakonec všechno pohltí a uvrhne vesmír do věčné tmy?
Rozpínání vesmíru proces brzdí
Kdyby to bylo tak jednoduché, už by se to dokonce stalo, míní Bringmann. "V mladém vesmíru vzniklo jen nepatrné množství temné hmoty, která ale exponenciálně narůstala v důsledku interakce s plazmou. Jak se však vesmír rozpínal a ochlazoval, pravděpodobnost srážky částic s temnou hmotou se snižovala. Díky rozpínání vesmíru se tvorba nové temné hmoty zpomaluje a její objem je dnes stabilní," vysvětlil odborník ve své studii.
Vědci se nyní snaží najít důkazy, kterými by teorii podpořili. Popsaný mechanismus vzniku temné hmoty by podle nich zanechal stopy v kosmickém mikrovlnném pozadí, což je záření, které pochází ještě z doby krátce po Velkém třesku. Právě sem tedy napříště astronomové zkoumající temnou hmotu zaměří svou pozornost.
Zdroje: https://insidescience.org/, https://www.sciencealert.com/, https://astronomy.com/
