Manžel La Voisinové býval pařížským klenotníkem, obchody mu ale moc nešly. Jeho žena byla nucena najít vlastní cestu, jak zabezpečit rodinu. Začala věštit budoucnost a prodávat ochranné amulety. V 2. polovině 17. století byly podobné služby ve Francii velmi vyhledávané; La Voisinová si brzy získala širokou klientelu, mezi níž nechyběly ani osoby z nejvyšších kruhů.

Netrvalo dlouho, a podnikavá Pařížanka rozšířila sortiment o kosmetické produkty, elixíry krásy, nápoje lásky a lektvary na zlepšení mužské potence. Ingredience vybírala na základě dobových pověr a doporučení šarlatánů věnujících se magii. V její spíži nesměly chybět drcené kosti ropuch, zuby krtků, španělské mušky, železné piliny, lidská krev ani různé části těl popravených lidí. Jedním z jejích věrných dodavatelů byl přirozeně pařížský kat.

Největší jmění však La Voisinová vydělala na jedech. Za otrávení nemilovaného manžela nebo sokyně v lásce si účtovala až 50 tisíc franků. Je jasné, že takovou sumu si nemohl dovolit hned tak někdo, a většina objednaných vražd proběhla mezi vysokou šlechtou a nejbohatšími měšťany.

V roce 1677 skončila ve vězení hadačka Magdelaine de la Grange, která policii prozradila jména osob zapletených do černé magie a travičství. Vyšetřovatel Gabriel Nicolas de la Reynie s hrůzou zjistil, že má před sebou hustou síť nebezpečných šarlatánů a čarodějnic, jejichž služeb využívají i ti nejmocnější klienti. V nebývale rozsáhlém procesu bylo postupně odsouzeno k smrti 34 lidí, popravišti se vyhnuli jen příslušníci šlechty, kterým bylo taktně doporučeno opustit Francii.

Došlo také na La Voisinovou. Činy, k nimž se před soudem přiznala, byly tak příšerné, že lidé v lavicích omdlévali hrůzou. Při černých mších používala svíce vyrobené z tuku oběšenců. Satanovi přinášela oběti v podobě zavražděných nemluvňat. Svými jedy na objednávku usmrtila přes 1000 osob.

Je nutno doplnit, že La Voisinová nebyla nikdy podrobena mučení, ačkoli k tomu policie získala oficiální povolení. Vyšší kruhy totiž neměly zájem na tom, aby obžalovaná travička pod nátlakem bolesti vykřikovala jména klientů, která měla zůstat utajena. Šlo zejména o královu milenku Madame de Montespan.

Právě tato dáma si prý kdysi u La Voisinové objednala černou mši, aby si přivolala lásku samotného Ludvíka XIV. Když se pak stala jeho první konkubínou, černá magie jí měla pomoci toto výsadní postavení udržet. V roce 1679 se však král přesto rozhodl svou milenku vyměnit a zakoukal se do jisté Angélique de Fontanges. Madame de Montespan okamžitě spěchala za La Voisinovovou a žádala královu smrt. Travička nejprve váhala, ale nakonec se rozhodla králi osobně doručit otrávenou listinu, vydávanou za petici lidu.

Zrovna ten den se však v královském paláci sešel celý hlouček lidí s různými peticemi a Ludvík nechal všechny vyhodit. La Voisinovová další pokusy vzdala a otrávený list spálila.

Tyto skutečnosti vyšly najevo až po její smrti upálením v roce 1680 a nikdy nebyly oficiálně potvrzeny.