Říká se, že když se na obloze objeví polární záře, je to způsobeno odrazem od valkýr, které bijí meči o své štíty. Termín "valkýra" se kromě jeho tradičního významu někdy používá i pro označení smrtelných žen, často královen nebo princezen, či pro kněžky různých kmenů, což je běžné zejména v psané historii na rozdíl od folklóru.
Vallhala coby nebeské království
Valhalla byla nebeským domovem Odinova padlého vojska a síní pro ty, kteří hrdinně padli v bitvě. Kolem Valhally, stejně jako kolem Atlantidy, se objevily mnohé legendy a pověsti. Valkýry byly původně poselkyněmi boha Ódina. Slovo "valkýra" znamená "vyvolávačka zabitých", což je odvozeno právě od jejich poslání, Poté, co valkýry vybraly bojovníky a rozhodly o jejich osudu, letěly přes duhový most Bifrost do Valhally.
Kdo byly valkýry, se podívejte zde na tomto videu:
Podávání maso coby projev úcty
Valkýry jsou pak také těmi, kdo ve Valhalle podávají masa těm, kdo se zde ocitli. Toto jejich „poslání“ není přitom považováno za otrocký úkol, ale naopak - v severské kultuře královny osobně obsluhovaly zvláště uctívané hosty, jimž tak prokazovaly úctu.
V labutí panny se pak proměňovaly až na bitevním poli, kde jim hrozilo, že budou uvězněny na zemi, pokud budou spatřeny bez svého peří.
Dvojí podoba valkýr v severské mytologii
V severské mytologii mají valkýry dvě hlavní podoby. Jsou ztělesněny jako labutí panny. V prvním příběhu muž potká valkýru coby labutí pannu, jak se koupe, a sebere jí plášť. Ta se pak stane jeho ženou. I druhá verze příběhu hovoří o muži, který získá valkýru za manželku. I když žijí šťastně, manželku-valkýru nakonec zavraždí žena, která touží po jejím muži. Mrtvé manželce se však podaří identifikovat svého vraha ze světa mrtvých a těsně předtím, než se její manžel a vražedkyně mají vzít, valkýra se vrátí ze světa mrtvých a ženu zabije.
Příběhy valkýr
Valkýry měly i schopnost vybrané bojovníky v boji chránit, coby jejich „múzy“ nebo „strážní andělé“. Prostřednictvím snů mohly valkýry také předpovídat bitvy a někdy i blížící se smrt. Dokonce je mohly před nebezpečím varovat, a to jak ve snu, tak osobně. Takový sen se zdál například smrtelníkovi, který v něm viděl valkýru, jež mu nahradila vnitřní orgány slámou. Tak získal po určitý čas nezranitelnost, která ho zachránila v důležité bitvě.
Tradují se i příběhy, kdy si valkýry braly hrdiny za milence, aby je tak ochránily. Učily je tak Odinovým způsobům, předávaly mu svou moudrost a inspiraci, raději, než by jej nechaly padnout v boji, samy jej zabily a odvedly si domů do Valhally.
Klasickými příklady valkýr jsou například severské příběhy valkýry Brynhildr, které byla původní Šípkovou Růženkou, a o níž hovoří Sága o Volsunzích. Silná a krásná princezna Brynhildr, která byla v islandském a germánském příběhu oklamána svým milencem, a za své nepříliš oddané služby Ódinovi byla potrestána. Upadla do věčného spánku obklopená ohnivou stěnou, z něhož ji probudil hrdina Sigurd, jenž ji ale později i přes všechna ujišťování opustil.
Zdroje:
