Venuše kdysi nabízela příznivé podmínky pro život. Pak se proměnila v peklo

Venuše je mimořádně rozpálenou planetou.

Venuše je mimořádně rozpálenou planetou.

Foto: Profimedia.CZ

Je trochu paradox, že planeta Venuše byla pojmenována po římské bohyni lásky. Z celé sluneční soustavy by to bylo zřejmě poslední místo, kam byste vzali svou drahou polovičku na romantický výlet. Vědecké výzkumy nicméně naznačují, že děsivé klima na Venuši nepanovalo vždy. Planeta mohla být dokonce po dlouhé tři miliardy let obyvatelná.

V současné době je Venuše doslova peklem. Průměrná teplota se tu pohybuje okolo 370°C, přestože hustá mračna tvořená kyselinou sírovou odrazí 70 procent slunečních paprsků. Je tu tedy nejen výheň, ale i věčné šero. A do toho prší vražedný kyselý déšť. Většinu atmosféry tvoří oxid uhličitý, doplněný dusíkem. Atmosferický tlak u povrchu je 90krát vyšší než na Zemi, což odpovídá tlaku v kilometrové hloubce pod mořskou hladinou.

Jak to asi na Venuši vypadá a v čem se tato planeta podobá Zemi? Podívejte se na video:

Zdroj: Youtube

Místo k životu - ale ne navždy

Vědci z NASA nicméně před dvěma lety vypracovali několik simulací pravděpodobného vývoje Venuše v dávné historii a v podstatě jimi potvrdili hypotézu, kterou formulovali už v 60. letech minulého století. Všechny simulace se totiž shodly v náznacích, že na planetě kdysi bývala stabilní teplota v rozmezí 20 až 50°C.

To už zní jako mnohem příjemnější klima. Co je ještě zajímavější, tato příznivá teplota zde zřejmě přetrvala celé 3 miliardy let. To je zajisté dostatečně dlouhá doba na to, aby se zde stihl vyvinout život.

Tři objevené krátery.

Na Marsu vědci objevili tři obří kulaté útvary. Lze jimi nahlédnout pod povrch

"Za stabilních podmínek by byla Venuše schopna udržet na povrchu vodu v kapalném skupenství, což by umožnilo vznik života," uvedl jeden z autorů studie Michael Way.

Zhruba před 700 miliony lety však došlo k radikální změně klimatu, která planetu proměnila v pekelnou krajinu, jak ji známe dnes. Do atmosféry se uvolnily ohromné zásoby oxidu uhličitého, do té doby ukrytého v horninách. Následoval masivní skleníkový efekt, jenž se nedal zvrátit.

Změnu atmosféry na Venuši zřejmě způsobila sopečná činnost.Změnu atmosféry na Venuši zřejmě způsobila sopečná činnost.Zdroj: Profimedia.CZ

Varování pro Zemi?

Co tuto katastrofu odstartovalo, není jasné. Podle vědců šlo nejspíš o výsledek magmatické činnosti, avšak důkazy o tom zatím chybí. V souvislosti s globálním oteplováním na naší vlastní planetě se zároveň ozývají varovné hlasy, že by Země jednoho dne mohla dopadnout jako její pekelná sousedka. A viníkem by přitom nemusela být přírodní katastrofa, nýbrž samo lidstvo.

Výsledky studie NASA letos v říjnu zpochybnil tým švýcarských astronomů vedený Martinem Turbetem z Ženevské astronomické observatoře. Podle jeho modelu se Venuše po svém vzniku nikdy neochladila na snesitelnou teplotu, protože oblačnost byla v té době velmi řídká a nedokázala ochránit povrch před horkým Sluncem.

Rozhodčím ve sporu dvou protikladných tvrzení by mohla být sonda VERITAS, která se chystá vystartovat k Venuši v roce 2028. Po její misi bychom měli mít o pekelné planetě mnohem více informací.

Zdroje: https://www.space.com/, https://www.nature.com/, https://www.science.org/