Díky pečlivému studiu vzácných nálezů štítů se vědcům konečně podařilo odhalit, jak Vikingové a jejich předkové v době železné vyráběli své štíty. Ty se skládaly z dřevěných desek, které byly potaženy zvířecí kůží, jež byla nejdůležitější částí konstrukce a dodávala štítu pevnost a strukturální integritu. Štít se používal nejen v boji, ale i jako provizorní nosítka k odnášení raněných z bitevního pole. Předpokládá se, že téměř všichni vikinští bojovníci vstupovali do bitvy se štítem. Nosily se také přilby a brnění, které však byly velmi drahé. Pro mnoho vikinských vojáků byl štít jediným prostředkem obrany.
Štíty „na míru“
Štíty se používaly spolu s dalšími zbraněmi, jako jsou meče, sekery a hroty, a sloužily k ochraně bojovníka před útoky protivníka. Vikinští bojovníci se také často spoléhali na fyzickou sílu a obratnost při boji. Když se střetli s protivníkem, používali štíty k obraně a k útoku, a snažili se protivníka zranit nebo zabít. Štíty byly tedy důležitou součástí vikinské výzbroje a sloužily k ochraně bojovníka před útoky protivníka. Používaly se jak k odrážení a odsouvání útoků, tak i k rozložení nárazu při úderu.
Většina vikinských štítů měřila v průměru 80 až 90 cm, ale mohly být velké až 95 cm nebo malé 70 cm. Štíty byly často vyráběny na zakázku, aby měly ideální velikost pro bojovníka, který je měl používat. Předpokládá se, že vikinský štít potažený kůží vážil 7 až 10 kg.
Výroba štítů
Proces výroby štítu se skládal z několika kroků. Nejprve se vybral vhodný materiál a z něj se vyřezal tvar štítu. Poté se štít opracoval, aby se z něj stala hladká plocha. Následně se na štít nanesly barvy nebo vzory, které byly charakteristické pro daný kmen nebo rodinu. Nakonec se štít připevnil k rukojeti nebo rameni a byl připraven k použití.
Štíty byly tvarovány různými způsoby, ale nejčastěji se jednalo o kulaté nebo oválné štíty, které se nosily na paži bojovníka a kryly jeho tělo od krku až po kolena. Některé štíty měly na povrchu vyryté symboly nebo nápisy, které symbolizovaly rodinné znamení nebo původ bojovníka. Štíty byly často malované, nejčastější pak byly červené a bílé štíty, ale používaly se i jiné barvy, například černá a žlutá. Uvnitř vikinského dlouhého domu byly štíty zavěšeny na stěnách jako dekorace.
Materiály
Vikingové vyráběli štíty z různých materiálů, včetně dřeva, kůže a kovu. Nejčastěji používali dřevěné štíty, které byly vyrobeny z pevného dřeva, jako je dub nebo buk. Dřevěné štíty byly obvykle pokryté kůží, a to i z vodního ptáka, aby se zlepšila jejich odolnost proti vlhkosti.
Výrobky z kůže v době železné a vikinské však byly obdobou dnešních plastů a mohly se značně lišit pevností a charakterem v závislosti na tom, jaký druh zvířete byl použit a jak byla kůže ošetřena.
Kovové štíty byly také používány, ale byly mnohem méně běžné než štíty dřevěné. Kovové štíty byly vyrobeny z různých kovů, včetně železa, bronzu a mědi. Tyto štíty byly obvykle vyrobeny z kovových plátů nebo mřížek, které byly spojeny dohromady a připevněny k dřevěnému rámu. Podívejte se na video:
Novodobá věda v praxi
Archeologové a konzervátoři vyvinuli při rekonstrukci vikinského štítu novou metodiku. Provedli mikroanalýzy vzorků kůže ze čtyř samostatných nálezů štítů, datovaných do období cca 350 př. n. l. až 1000 n. l. Dokázali tak určit, zda vzorky kůže byly nevyčiněnou nebo vyčiněnou kůží a z jakých druhů zvířat pocházejí.
Výsledky ukázaly, že kůže byly před nasazením na štít a použitím v boji pečlivě vybírány a různými způsoby ošetřovány, což ovlivňovalo i bojovou techniku a taktiku.
"Díky výsledkům je možné vůbec poprvé zkonstruovat zcela autentické repliky štítů z doby železné a vikinské, což otevírá nové možnosti výzkumu válečnictví v tomto období prostřednictvím archeologických experimentů," říká Rolf Warming, autor studie.
Jak se štíty vyráběly, se podívejte zde:
