Podívejte se na simulaci výbuchu supervulkánů v Antarktidě. Přišla by katastrofa

Pohled na hnědý útes, ohromující čedičovou tůji na poloostrově Tabarin v severní Antarktidě. Vznikl před 1 milionem let při subglaciálních sopečných erupcích.

Pohled na hnědý útes, ohromující čedičovou tůji na poloostrově Tabarin v severní Antarktidě. Vznikl před 1 milionem let při subglaciálních sopečných erupcích.

Foto: LouieLea / Shutterstock.com

Antarktida je kontinentem věčného sněhu a ledu, a rozlehlá ledová pustina pokrytá největším ledovým příkrovem na světě. Tento led je pro nás nesmírně důležitý, protože obsahuje přibližně 90 % sladké vody na planetě. Málokdo ale ví, že na Antarktidě najdeme také několik aktivních sopek. Sopečná krajina se zde táhne tisíce kilometrů podél západního okraje kontinentu. Co by se stalo, kdyby nějaká z těchto sopek vybuchla?

Ledový příkrov Antarktidy působí jako obrovský chladič, jelikož tající voda pohání cirkulaci světového oceánu, proto je jeho existence zásadní součástí zemského klimatu. Vědci se nedávno na ledovém kontinentu snažili najít skryté vrcholy a použili satelitní data a radar pronikající ledem, díky nimž pak náhodně objevili pod ledem asi 100 sopek. I když jsou zřejmě nečinné, co by znamenalo, kdyby se probudily k životu?

Podívejte se na toto video:

Zdroj: Youtube

Co kdyby jedna z „ledových“ sopek vybuchla?

Nebylo by to poprvé, kdy by vybuchla antarktická sopka. Hora Takahe, která se nachází poblíž vzdáleného středu Západoantarktického ledového příkrovu, měla svůj podíl na sérii erupcí bohatých na halogeny, které spotřebovávají ozon. K těmto erupcím došlo asi před 18 000 lety a byly původcem dávné ozónové díry, kvůli níž se oteplila jižní polokoule a začaly tát ledovce, což pomohlo ukončit poslední dobu ledovou.

V současnosti se tohoto scénáře nemusíme obávat, jelikož podobná série erupcí je velmi nepravděpodobná, ale ne nemožná. Daleko spíše by mohla vybuchnout jedna z mnoha aktivních podledovcových sopek.

Pinterest 

Dopady antarktické erupce

Antarktický nadložní led je velice silný, takže není pravděpodobné, že i kdyby jedna z podledových sopek skutečně vybuchla, sopečné plyny by se dostaly do atmosféry. Mohly by však roztavit obří dutiny v podloží ledu, čímž by začalo tát velké množství vody. Přitom by tato tající voda působila jako mazivo, pod jehož vlivem by začal nadložní led klouzat a pohybovat se rychleji. Na druhou stranu mohou tyto sopky naopak led stabilizovat. O tom se však můžeme jen dohadovat, ale je jasné, že jediná erupce by zřejmě neměla na tok ledu velký vliv.

Problémem by bylo, kdyby v blízkosti nebo pod některým z významných "ledových proudů" v západní Antarktidě vybuchlo hned několik sopek. Tyto ledové proudy jsou totiž daleko rychlejší a podél nich se většina ledu v Antarktidě dostává do oceánu. Kolísání rychlosti těchto proudů by mohlo ovlivnit hladinu moře, což se stalo v malém měřítku zhruba před 2000 lety, kdy vybuchla malá sopka v Hudsonových horách.

Pinterest 

Řetězová reakce

Velká série navazujících erupcí by však mohla destabilizovat mnoho dalších podledovcových sopek. Když totiž sopky chladnou a krystalizují, jejich magmatické komory jsou pod tlakem a jen díky několika kilometrům ledu se sopečné plyny nemohou dostat ven. Kdyby se však led ztenčil, tato hrozba by byla skutečná a vrstva ledu by se pravděpodobně významně ztenčila.

A právě to by mohlo vyvolat další erupce, jak se již stalo na Islandu, když na konci poslední doby ledové začaly ustupovat ledovce. 

Sopečnou aktivitu brzdí i sněhový a ledový příkrov. Ilustrační foto.

Sopka na Aljašce je před výbuchem, děsí se vědci. Brání jí jen „ledová čepice*

V Antarktidě pobývá nejméně 5 000 vědců z celého světa, kteří kontinent studují, aby se dozvěděli více o historii Země. Právě tito vědci varovali, že Antarktida by se mohla ocitnout v centru zkázy Země, pokud by sopky pod ledem vybuchly. Jen by to urychlilo proces, při němž by se Země stala neobyvatelnou.

Pokud však nedojde k navazujícím sopečným erupcím, nemáme se čeho bát.

 

Zdroje:

www.meteorologiaenred.comwww.youtube.comwww.pollution.newswww.quora.com