Výchovný trend minulosti: Děti si hrávaly v závěsných klecích vysoko nad zemí

14. říjen 2020 četba na 3 minuty
Děti si hrály v klecích zavěšených několik metrů nad zemí

Děti si hrály v klecích zavěšených několik metrů nad zemí

Foto: Profimedia.cz

V moderní době jsou zákony na ochranu dětí velmi přísné. Stačí zvýšit hlas a rodiče mohou být obviněni z nevhodného chování. Maminky na začátku 20. století si mohly dovolit dělat nebezpečnou věc, za níž je odborníci ještě chválili. Kvůli nedostatku zahrad dávaly své děti do klecí, které zavěsily na okno.

Otužování na čerstvém vzduchu doporučovalo mnoho lékařů. Pro matky, které bydlely ve velkých městech a neměly zahradu, to však nebylo úplně jednoduché. Řešením bylo zakoupení kovové klece, která se zavěsila na šrouby za okno.

Tento vynález si nechala v roce 1922 patentovat podnikatelka Emma Read z Washingtonu. Klece se však začaly používat už mnohem dříve. Využívala je například první dáma USA Eleanor Rooseveltová. Svou dceru Annu už jako miminko nechvála spát v jedné z těchto klecí. Setkala se avšak s negativními reakcemi okolí a od klece musela upustit.

Obrázek z patentu společnosti Emma Read na „přenosnou dětskou klec“Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=77653805

Jejich návrat přišel ve 30. letech 20. století. Původně měly mít zakrytou šikmou střechu, ale od té se nakonec upustilo. Dovnitř se dala měkká deka, polštáře a hračky. Ti nejmenší na čerstvém vzduchu spokojeně spali, ti větší pozorovali okolí, ptáky nebo kolemjdoucí. Mávali na projíždějící auta a sociální kontakt jim tak určitě nechyběl. Občas se k nim připojil i jejich sourozenec, a tak neměli o zábavu nouzi. Maminky se tak mohly věnovat domácím pracím či vaření a čas, který by jinak strávily procházkou s dětmi, využívaly jinak. Přitom věřily, že dělají pro zdraví svých dětí maximum.

Kromě pozitivních vlivů včetně hřejivých slunečných paprsků zde ale byly také negativní aspekty. Mezi ty patřily výkaly ptáků, například městských holubů, proti kterým klec žádné zábrany neměla.

Největší slávy se klece dočkaly v Londýně. Rozváželo je tam přímo sdružení matek jednotlivých čtvrtí. Distribuovány byly také členkám Chelsea Baby Clubu, které neměly zahrady a žily v stísněných prostorách výškových budov. Odtud také pocházejí nejznámější snímky dětí zavěšených vysoko nad zemí. Nejvíce jich je z roku 1934 ve čtvrti Poplar ve východním Londýně.

Kvůli nedostatku zahrad strkaly své děti do klecí, které zavěsily na oknoZdroj: Profimedia.cz

Rozvoj dětských klecí překazilo zpřísnění zákonů týkajících se dětí. Mimo to bohužel párkrát došlo k nehodě, kdy byly klece špatně uchyceny, či držáky váhu neudržely. Tyto pomůcky se tak postupně začaly vytrácet. Ještě v roce 1953 o nich však britská televize BBC natočila krátký dokument. Dnes už by se za takové zacházení hnaly matky k soudu.

V 30. a 40. letech 20. století byla mimo klecí vynalezena celá řada jiných, dodnes fungujících, zařízení pro děti. Například v roce 1932 vynalezl Eugene F. McDonald první dětský monitor, který hlídal děti. V roce 1945 navrhla nemocnice v Londýně první polohovací postýlku a o dva roky později vymyslela matka dvou dětí, Valerie Hunter Gordon, první jednorázovou plenku.

Otužování na čerstvém vzduchu doporučovalo mnoho lékařůZdroj: Profimedia.cz

 

Akční letáky