Země ztrácí svou záři i barvu. Na konci století už zřejmě nebude modrá

Zemský povrch pohlcuje stále více slunečního záření.

Zemský povrch pohlcuje stále více slunečního záření.

Foto: Profimedia.CZ

V roce 2100 se kosmonautům a vesmírným turistům na oběžné dráze naskytne v okénku raketoplánu zcela jiný obraz, než jakým se kochal Gagarin a jeho kolegové při prvních kosmických letech. Zeměkoule se už nebude jevit jako jasně modrá planeta zabalená do bílých peřinek. Na vině budou, jak asi tušíte, klimatické změny.

O záři planety Země se odborné články příliš nerozepisují. Astronomové ji až doposud považovali za nepodstatný detail, kterým se není třeba tolik zabývat, nicméně přesto ji po dobu dvaceti let zkoumali. Jde vlastně o sluneční světlo, které se odráží od oblaků a putuje zpátky do vesmíru. Vědci jeho intenzitu měřili na odvrácené straně Měsíce, jež je k nám více či méně natočena vždy, když Měsíc není přímo v úplňku.

Zajímavý jev je názorně popsán v následujícím videu:

Zdroj: Youtube

Odraz zemského svitu je nejlépe viditelný v těch lunárních fázích, kdy Slunce z měsíčního disku zalévá jen útlý srpeček. Tehdy se vám může zdát, jako byste Měsíc viděli celý, jen s tím rozdílem, že jeho podstatná část září výrazně méně. Tomuto ztlumenému měsíčnímu světlu se říká "popelavý svit" a člověk žijící ve městě si ho dnes už ani běžně nepovšimne. Pro astronomy je ale skvělým vodítkem, jak měřit jas naší planety.

Světlo náhle zesláblo

Po celých 17 let v jeho intenzitě nezaznamenali žádné změny, což bylo přirozeně velmi nudné, a dokonce padl návrh celý projekt předčasně ukončit. Plán ale počítal s 20 roky, tak se měřilo dále. A právě v těch posledních třech letech vědci zaznamenali něco nečekaného. Křivka zemského jasu najednou nabrala strmý směr dolů.

Popelavý svit Měsíce je způsoben odrazem světla od Země.Popelavý svit Měsíce je způsoben odrazem světla od Země.Zdroj: Profimedia.CZ

Pokles přitom neodpovídal výkyvům ve sluneční aktivitě, takže důvod musel vězet někde jinde. "Zdá se, že na planetě Zemi ubývá oblačnosti. K zemskému povrchu tak proniká více slunečního záření a méně se ho odráží do vesmíru," nastínil vysvětlení autor studie Philip Goode z Technologického institutu v New Jersey.

Výsledky výzkumu otevírají otázku, zda se Země v příštích dekádách nebude oteplovat rychleji, než se předpokládá. Pokud oteplení vyvolává úbytek oblačnosti, sluneční paprsky budou zemský povrch ohřívat stále více.

Měsíc dramaticky ovlivňuje hladinu moře.

Výkyvy v dráze Měsíce se stanou za 10 let velkým problémem, ohrozí miliony lidí

Zelenomodrá planeta?

S oteplením souvisí rovněž narušení dosavadní rovnováhy organismů v oceánech. Fytoplankton, který tvoří základní potravu mořských živočichů, už nebude schopen existovat v subtropických oblastech a přesune se buď k chladnějším pólům nebo k rovníku, kde mu přežití umožní větry zvané pasáty. Znamená to tedy, že v subtropických mořích už nebude taková rozmanitost druhů, jak jsme ji pozorovali doposud, protože mnozí živočichové přijdou o potravu. To pozmění i barvu oceánské hladiny viditelné z vesmíru.

Fytoplankton totiž odráží zelenou barvu a při silné koncentraci dodává moři nazelenalý nádech. Naopak v oblastech, odkud se tyto mikroskopické částice odstěhují, se oceán zbarví do ještě sytější modři, než jak ho vidíme dnes. Zhruba za 80 let proto mohou mít snímky planety Země zcela jiné zbarvení. Ubyde bílých peřinek a přibudou zelené zóny okolo pólů a rovníku. Půjde o jasný důkaz, že na naší planetě něco není v pořádku.

Zdroje: https://www.iamrenew.com/, https://edition.cnn.com/, https://phys.org/