Jak se žilo ženám v době bronzové: Strašně, obzvláště mladé matky zažívaly peklo

Jak se žilo ženám v době bronzové?

Jak se žilo ženám v době bronzové?

Foto: Profimedia.cz

V naší kultuře dlouho převládala představa, že již v pravěku byla společnost gengerově rozdělena. Muži měli za úkol obstarat potravu, ženy se staraly o děti a ohniště. Nejnovější archeologické výzkumy však naznačují, že to není pravda.

Právo volit, vykonávat veřejné funkce, vlastnit majetek nebo pracovat a být za to stejně ohodnocena jako muži. Za to bojují feministická hnutí už od 19. století. „Postavení ženy ve společnosti se začalo měnit s příchodem monoteistického náboženství, s rozvojem výrobních sil a nastupujícím bohatstvím," říká osteoložka Miriam Nývltová Fišáková. „Do té doby diferenciace společnosti neexistovala. Obě pohlaví vykonávala práci svým charakterem přibližně stejnou."

Zdroj: Youtube

Primitivní civilizace byla založena na společném vlastnictví. Cílem bylo přežít. „Lidem je odmalička štěpováno, že existují nějaké role. To však není pravda. Důkazem toho jsou primáti. U nich se o mláďata často stará samec, u některých samice nebo celá rodina. Vždy to souvisí s podmínkami," vysvětluje Nývltová Fišáková. „Současné uspořádání přišlo v 19. století, kdy zakotvila představa, že muž je silák a slabá žena má raději sedět doma a vařit. Archeologie však mluví sama za sebe."

Žena v době bronzové

Právě nejnovější vědecké poznatky ukazují, že ženy napříč historií vykonávaly stejné funkce jako muži. V době bronzové bylo například zcela běžné, že měly politickou moc. „Sociální postavení dokážeme určit podle výbavy hrobu. U mužů převládají zbraně, u žen to jsou šperky," vysvětluje rakouská historička a archeoložka Katharina Rebay-Salisbury, která působí v Institutu pro orientální a evropskou archeologii ve Vídni.

Chrám Ain Dara

V chrámu z doby bronzové vědci našli obří stopy. Bytost mohla měřit dvacet metrů

Právě nádherně zpracované ozdoby jako náramky, prsteny, dilatátory uší nebo diadém vědcům napověděly, že ostatky nalezené na pohřebišti kultury El Argar v borovicovém parku Sierra Espuňa nedaleko Murcie, patřily vysoce postavené ženě, pravděpodobně kněžně.

Jane Renfrew v knize naznačuje, že na doby hladomoru a hladovění se pravěcí lidé vybavovali mletými rybími kostmi.

Jakými nemocemi trpěli lidé v době bronzové? Postihla je strašná epidemie

Hrobka se nacházela přímo pod budovou, kterou odborníci nazvali prvním evropským parlamentem. „Žena ležela v keramické urně se svým manželem. Zemřela pravděpodobně mezi 25 až 30 roky. Muž byl o deset let starší a jeho tělo bylo značně fyzicky opotřebované. Předpokládáme proto, že byli součástí elity tehdejší společnosti. Žena vládla a muž především válčil," vysvětluje archeoložka Cristina Rihuete.

Rovnoprávná společnost

I níže postavené ženy v době bronzové vykonávaly mužskou práci. Dokazují to nálezy z rakouského Hallstattu, obce, kde se již v pravěku těžila sůl. „Z analýzy kostí vyplývá, že je obepínaly silné svaly. Klouby byly navíc silně opotřebené. To by nebylo nic zvláštního, kdyby nešlo o kostry žen," říká rakouská Katharina Rebay-Salisbury.

Také pozůstatky dětí vykazují stopy po těžké práci. S největší pravděpodobností tak v dolech pracovala celá rodina. Že to nebyla procházka růžovou zahradou dokazují různá zranění, ale také dochované lidské exkrementy. Práce v dolech totiž vyžadovala celodenní pobyt. Ženy zde pravděpodobně nejen těžily sůl, ale také hlídaly děti nebo kojily.

Zdroj:

www.ct24.ceskatelevize.cz, www.cestyarcheologie.cz, www.plus.rozhlas.cz, www.zena.aktualne.cz