Kostra byla objevena v obci Zbehy poblíž Nitry v pravěké jámě na uskladnění obilí. To byla první zvláštnost, nad kterou se archeologové pozastavili. Proč nebyla uložena na tradiční pohřebiště, ale našla poslední místo odpočinku uprostřed hospodářské osady? Odborník Pavol Jelínek ze Slovenského národního muzea však zrovna v tomto bodě velkou záhadu nevidí. Lidských ostatků v zásobních jámách z doby bronzové se totiž ve střední Evropě našla už celá řada, mnoho z nich bylo odkryto i na území České republiky. Zatímco některé z nich byly do jam pohozeny ledabyle, jiné sem byly uloženy v souladu se všemi dobovými zvyklostmi a možná i v rakvích.
"Pravděpodobně nešlo o pohřby otroků nebo jedinců z okraje společnosti. Ani o cizince a další jedince, kteří neměli právo být řádně pochovaní na komunitním pohřebišti, jak jsem já sám v minulosti tvrdil," uvedl Pavol Jelínek.
Důvod k pohřbení člověka v zásobní jámě mohl být ryze praktický: pokud zrovna panovala tuhá zima, s dobovými nástroji bylo velmi těžké vykopat ve zmrzlé půdě hrob. Mrtví byli proto v takové situaci uloženi do jam, které byly celoročně k dispozici.
V době bronzové se běžně pohřbívalo i v zásobních jámách.
Pravěká rouška?
Zvířecí kosti v obličeji zesnulé ženy ze Zbehů však archeologům řádně zamotaly hlavu. Něco takového je skutečnou raritou. Zooarcheoložka Zora Bielichová drobných kůstek napočítala třicet. Patřily podle ní nějakým příbuzným ptáků nebo zajíců. Osobně by to tipla na tetřevy.
Okolo uší pohřbené nebožky se pak našly tři kruhy z měděného drátu. Měly snad kostěnou "roušku" na obličeji přidržovat? Archeologové nemohou dát přímou odpověď. Výzkum jim komplikuje fakt, že kostěný předmět nejspíš původně doplňoval i nějaký organický materiál, který se ale během čtyř tisíciletí zcela rozložil. Mohlo jít například o látkový podklad, na němž byly kůstky našité.
Vážné zdravotní důvody
Při analýze chrupu zemřelé nicméně vědci aspoň zčásti pochopili, proč dotyčná žena roušku nosila. Její zuby byly ve strašlivém stavu. Trpěla hlubokými kazy, paradentózou a u zubních kořenů se jí tvořily cysty plné hnisu. Ubohá žena musela trpět hroznými bolestmi a kromě toho jí příšerně páchlo z úst. V důsledku zánětu rozšířeného do dutin také často kýchala a teklo jí z nosu.
Důvodů k nošení roušky tedy mohla mít hned několik. Možná nechtěla obtěžovat okolí zápachem z úst a prskáním patogenů. Možná se snažila zakrýt krvácející dásně. Přecijen byla žena a ztráta pěkného vzhledu ji trápila.
Teorii, že nešlo o pouhou ozdobu, ale o roušku nošenou ze zdravotních důvodů, nahrává fakt, že se předměty tohoto typu v době bronzové běžně nenosily. Kryt z kostí a drátu byl očividně vyroben na základě originálního nápadu jednoho určitého člověka. Nález je dokonce tak jedinečný, že ho nelze s ničím porovnat.
Zdroje: https://plus7dni.pluska.sk/, https://www.researchgate.net/
