Strašný osud vesnice Herxheim: Nález pravěkého hromadného hrobu vyvolal zděšení

Pro Herxheim velmi netypická - celá kostra v hrobě.

Pro Herxheim velmi netypická - celá kostra v hrobě.

Foto: Von Archäoautor / Creative Commons, CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/le

V oblasti Herxheimu v jihozápadním Německu se rozvíjela kultura s lineární keramikou, díky níž lze oblast označit za idylické sídliště doby kamenné. Až do roku, kdy byl nalezen převratný objev, který poukázal na kanibalismus. Byl celý Herxheim kanibalizován? V pravěkém hrobě byla nalezena zmasakrovaná těla. 

Zdá se, že oblast Herxheimu žila poklidným životem od roku 5300 př. n. l. Lokalita je často srovnávána s lokalitou Talheimská jáma smrti a Schletz-Asparn, ale svým charakterem je zcela odlišná. Pochází z období mezi lety 5300 a 4950 př. n. l.

Všechny domy ve vesnici byly stejné, objevovaly se zde primitivní zemědělské pozemky. Malá vesnice působila bezpečně, a dokonce se zde neobjevovali ani nájezdníci a predátoři. Idyla ale trvala jen zhruba do roku 4950 př. n. l. Tehdy celá obec náhle zmizela. "Člověk by si také dokázal představit, že sem lidé přicházeli dobrovolně a nechávali se rituálně obětovat," řekl jeden z vědců, Zeeb-Lanz.

Na zajímavý dokument v češtině o vesnici neolitických kanibalů se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Obyvatele někdo zmasakroval a snědl

V roce 2009 byl při archeologických vykopávkách objeven masový hrob se stovkami lidských ostatků. Ukázalo se, že patřily nejméně 500 lidem, dost možná i 1000. Byli mezi nimi muži, ženy a děti, dokonce i kojenci a plody.

Ohradní příkopy v okolí sídliště zahrnují nejméně 80 vejčitých jam s pozůstatky lidí a zvířat a hmotné předměty, jako je keramika, kostěné a kamenné nástroje a "vzácné dekorativní artefakty“. Byly nalezeny také pozůstatky psů, často neporušené. Lidské ostatky byly především roztříštěné a rozptýlené v jámách, zřídka neporušené nebo v anatomické poloze. Pomocí kvantifikačního postupu známého jako "minimální počet jedinců" dospěli vědci k závěru, že na lokalitě se nacházelo nejméně 500 jednotlivých lidí od novorozenců až po seniory. K ukládání lidských ostatků došlo až během posledních 50 let obývání lokality.

Jedna z mála kompletních lebek z Herxheimer GrabenanlageJedna z mála kompletních lebek z Herxheimer GrabenanlageZdroj: Von Kuebi = Armin Kübelbeck / Creative Commons, CC BY-SA 3.0, https://creativecommons.org/licenses/b

Stopy po nástrojích na kostech navíc ukázaly, že maso bylo pečlivě seškrábáno a větší kosti byly rozlámány. Možná proto, aby se „konzumenti“ dostali snáze ke kostní dřeni. Dokonce i lebky byly rozbité, aby se z nich lépe získával mozek.

Na místě města, které zůstalo opuštěno, byla nalezena jen roztříštěná keramika, stovky zmasakrovaných těl a obrovská hromada kostí. Dodnes nikdo neví, co se zde událo, ale existují náznaky, že se město stalo dějištěm rituálních obětí a dost možná i kanibalismu.

Vědomý kanibalismus

Ukázalo se, že k masakru lidí došlo krátce po jejich smrti, a to s přesně promyšleným úmyslem. Nikdo ale dosud neobjeasnil, co se stalo s lidským masem – zatímco jedni se domnívají, že vesničané z Herxheimu maso snědli, jiní tvrdí, že bylo pohřbeno spolu s kostmi jako součást rituálu.

Asmatové jsou známí svým řezbářským uměním.

Asmaté: Kanibalové, kterým pravděpodobně padl za oběť i milionář Rockefeller

Datování kostí pomocí analýzy uhlíku 14 potvrzuje, že nalezené kosti patří posledním známým obyvatelům osady, ale analýza artefaktů nalezených v jámě odhalila, že oběti nebyly původními obyvateli vesnice.

Tento objev je velmi zvláštní, protože poukázal na to, že obyvatelé pocházeli z celé Evropy. Dokázala to keramika, jež byla v mnoha případech nalezena mezi žebry obětí. Byla výjimečně dobře zpracovaná, ale záměrně rozbitá na kusy. Střepy pak, stejně jako nové kamenné čepele a mlýnské kameny, byly smíchány s rozbitými kostmi a naházeny do jámy. Mrtví nebyli zabiti v boji, nebyli nemocní ani podvyživení a mnozí ani staří. 

Lineární pásové keramické nálezy různých stylů z LBK.Lineární pásové keramické nálezy různých stylů z LBK.Zdroj: Von Archäoautor / Creative Commons, CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/le

Rituály

Jedna z teorií říká, že sem lidé putovali z rituálních důvodů. Proč ale právě sem, dosud nevíme. Navíc pouť byla velmi náročná a daleká a překonání této vzdálenosti je významným logistickým a komunikačním výkonem. Vědci netuší, jak dlouho poutě sem trvaly, protože se zdá, že šlo možná o krátkodobou akci od pěti týdnů po maximálně dva roky.

Odpověď na záhadu Herxheimu možná leží v lebkách obětí. Ty byly proto rozbity tak, že byla odstraněna jejich spodní třetina, po níž zůstala jakási „čepička“ nebo nádoba na pití. Tento úkon ale mohl provést jen odborník, protože v té době neexistovaly běžné nástroje. Navíc lebeční nádoby či čepice byly později ozdobeny složitými symboly. Jejich význam ale historikové dodnes nerozluštili.

Zdroje:

en.wikipedia.orgknowledgenuts.comwww.spiegel.de