Ženy byly v naší společnosti po dlouhá staletí považovány za slabší pohlaví od přírody předurčené k lehčím domácím pracím, až jsme nabyli dojmu, že to tak muselo být odpradávna, respektive od hlubokého pravěku. Americký archeolog Randall Haas však před třemi lety v peruánských Andách učinil objev, který mu dodnes nedá spát: v hrobě starém 9000 let odpočívala kostra pohřbená společně se všemi loveckými atributy. Podle jejich charakteru se dalo soudit, že šlo o vysoce postavenou osobu a váženého lovce. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby nešlo o kostru ženskou.
Nález nezůstal osamocen, podobných hrobů se našlo více. Haas odhaduje, že ženy mohly na americkém kontinentu tvořit 30-50% všech pravěkých lovců.
Podle Pamely Gellerové z univerzity v Miami něco jako dělba práce založená na genderu v pravěku v podstatě neexistovala a archeologové o tom nacházeli důkazy už dříve. Nikdo se ale nenamáhal s interpretací. "Když výzkumníci narazí na něco, co se vymyká jejich zaběhaným teoriím a nedokážou to vysvětlit, jednoduše to ignorují. Jako by mlčení mohlo ty důkazy vymazat," uvedla Gellerová. (Zdroj: www.nationalgeographic.com)
Ženy bývaly v lovu stejně úspěšné jako muži.
Mladé ženy podle ní mohly svěřovat své děti do péče kojných nebo babiček, zatímco byly s muži na lovu. Tělesnými proporcemi se svým mužským protějškům vyrovnaly, rozhodně nešlo o křehké květinky, které by se při útoku na osadu neuměly samy bránit.
Fyzickou sílu si zachovaly i po přechodu k zemědělství. Vědci z univerzity v Cambridge prozkoumali ostatky žen pohřbených před 7000 lety a dospěli k překvapivému zjištění, že tyto dámy měly o 11-16% procent silnější pažní kosti než dnešní profesionální veslařky. Zdá se tedy, že dělba práce mezi muži a ženami se původně nenosila ani na poli. Ženy zřejmě neměly žádné úlevy, mlely obilí, sklízely úrodu, nosily vodu a vypracovaly si přitom svaly, před kterými by se třásli i dnešní mužští siláci. (Zdroj: www.bbc.com)
Londýnský antropolog Mark Dyble je přesvědčen, že v pravěkém období sběračů a lovců panovala mezi muži a ženami naprostá rovnost. Změna v sociálním uspořádání podle něj přišla až s usedlým životním stylem, kdy lidé začali obdělávat půdu, vytvářet si zásoby potravin a stavět přístřešky k trvalému bydlení. Ani to ovšem neznamenalo, že by tím ženy měly život automaticky pohodlnější. Dřina byla stejná, jen se více připoutaly k rodinnému krbu - nebo spíše k ohništi. (Zdroj: www.theguardian.com)
