Dívčí závod vyhrály transgender sprinterky. Je to demoralizující, říká soupeřka

26. únor 2019 četba na 7 minut
Connecticutské mistrovství středních škol ve sprintu vyhrály Terry Millerová a Andraya Yearwoodová (druhá a první zprava). Obě byly původně muži

Connecticutské mistrovství středních škol ve sprintu vyhrály Terry Millerová a Andraya Yearwoodová (druhá a první zprava). Obě byly původně muži

Foto: Repro Youtube

Jen pár dní poté, co k sobě světová tenistka Martina Navrátilová obrátila pozornost odvážným prohlášením, že je nefér, když ženy musí ve sportu bojovat proti soupeřkám, co byly původně muži (a vysloužila si tak řadu protestních komentářů), se o této věci mluví znovu. Na mistrovství středních škol v Connecticutu obsadily první dvě místa transgender sprinterky. 

FOTOGALERIE

Nejlepšími "běžkyněmi" v pětapadesátimetrovém sprintu se na mistrovství středních škol v Connecticutu staly vítězka Terry Millerová a druhá Andraya Yearwoodová. Problém, který nyní americká média řeší, spočívá v tom, že ani jedna z nich nebyla původně ženou. V obou případech jde o transgender sportovkyně, dříve muže, což je stále zřejmé i na jejich fyziognomii.

"Ostatní dřou, tyhle přijdou a vítězí"

Jak navíc upozornil americký list The Washington Times, takové vítězství není ani pro jednu z mladých transgender sportovkyň ničím novým, protože dívčí běžecké soutěže opanovaly obdobným způsobem už v loňském roce. Obě tehdy stanuly na nejvyšších stupních ve stometrovém dívčím sprintu a Millerová, původně Miller, vyhrála v témže roce také závod na 300 metrů.

Ostatní závodkyně se ozývají, že se jim takové praktiky nelíbí. Americký titul The Western Journal citoval jednu ze soupeřek obou vítězek Selinu Souleovou, podle níž mají obě studentky právo vyjádřit, kým opravdu jsou, na druhé straně ale pravidla, jež transgenderové sportovce nijak neomezují, nejsou fér vůči ostatním.

"Všichni známe výsledek závodu ještě dřív, než začne. Je to demoralizující," řekla Souleová. "Já plně podporuji, aby tyto sportovkyně byly k sobě pravdivé, a jsem šťastná, že to dokážou. Ve škole mají určitě právo dát najevo, kým jsou. Jenže atletika by měla mít také další pravidla, která zajistí spravedlivou soutěž."

Stejné námitky vznášela už loni, dosud ovšem bezvýsledně. "Myslím, že je to i nespravedlivé vůči ostatním dívkám, co opravdu tvrdě dřou. Tyhle holky prostě přijdou a všechny porazí," uvedla tehdy v diskusi, kterou vedl web Hartford Courant.

"Vyhýbáme se diskriminaci"

Jak upozorňuje The Western Journal, problém sílí, protože jako transgender se identifikuje stále víc a víc studentů. Podle Connecticutské školské asociace je jejím cílem vyhnout se diskriminaci.

"Jde o něčí právo soutěžit. Myslím, že se to nijak zvlášť neliší od zrovnoprávňování jiných tříd lidí, které ještě v nedávné minulosti takové právo také neměly. Myslím si, že vzděláním a porozuměním dokážeme dosáhnout cíle," uvedl výkonný ředitel asociace Glenn Lungarini. 

Veřejnost ale zatím příliš nepřesvědčil. Kromě ostatních sportovkyň se ozývají i jejich rodiče. Například John Forrest, jehož dcera navštěvuje střední školu v Glastonbury, prohlásil, že Connecticut musí buď vytvořit samostatnou kategorii pro transsexuální sportovce, nebo stanovit normu hormonů určující, kdo běží jako chlapec a kdo jako dívka.

"Glastonbury by mělo být v našem státě zastáncem soutěže, kde cisgender dívky soutěží opět proti cisgender dívkám," prohlásil Forrest. (Cisgender či cissexuál je označení pro lidi, jejichž genderová identita odpovídá pohlaví, s nímž se narodili, jinými slovy o lidi, kteří se se svým vrozeným pohlavím bez problémů ztotožňují. Jde o protiklad k termínu transgender, pozn. aut.) 

Podle jednoho z nejmenovaných oficiálních zástupců asociace se však prý tato otázka objevuje vždy jen tehdy, pokud transgender dívky vyhrají. 

Boj Martiny Navrátilové

V poslední době nejde zdaleka o první ani poslední kontroverzi, která se soutěžení transgender sportovkyň týká. Asi největší mezinárodní ohlas vyvolalo veřejné vystoupení bývalé světové tenistky Martiny Navrátilové, která ve svém pravidelném blogu na webu Sunday Times uvedla, že by proti transgender soupeřkám nechtěla hrát, protože jejich soupeření s ostatními ženami je podvodné a nefér. Už dříve přitom na svůj Twitter napsala: "Nemůžete se jen tak prohlásit za ženu, a rázem soutěžit se ženami. Musí existovat nějaké standardy. A to, že má někdo penis, ale bude soutěžit s ženami, těmto standardům zkrátka neodpovídá."

Dvaašedesátiletá Navrátilová se přitom sama jako jedna z prvních světových sportovkyň přihlásila v 80. letech k lesbické orientaci a dlouhodobě podporovala práva sexuálních menšin na sebeurčení, není tedy snadné vinit ji z toho, že by vůči transgender sportovcům pociťovala fobii.

Přesto sklidila za svá slova ostrou kritiku. Představitelé sdružení Trans Actual prohlásili, že její slova jsou "pobuřující a hluboce transfobní" a slavná tenistka přišla i o funkci ambasadorky organizace Athlete Ally, která se věnuje podpoře LGBT sportovců a sportovkyň. Podle této organizace jsou Navrátilové výroky o trans sportovcích "transfobické", založené na nesprávné interpretaci vědeckých poznatků a faktů a podporují "nebezpečné mýty, vedoucí k trvalé diskriminaci transsexuálních lidí diskriminačními zákony, nenávistnými stereotypy a nepřiměřeným násilím".

"Athlete Ally jednoznačně stojí na straně transgender sportovců a za jejich právy účastnit se sportovních akcí, aniž by byli jakýmkoli způsobem diskriminováni," uvedla Athlete Ally.

Ozývají se i další

Problém však na druhé straně pociťují další a další sportovci, stejně jako jejich trenéři. Na loňských hrách Commonwealthu tak vyvolalo spor vystoupení novozélandské transgender vzpěračky Laurel Hubbardové (původně muže), která se rozhodla zdvihnout v nadhozu hmotnost 132 kilogramů, tedy takovou, k jaké se žádná z jejích soupeřek nemohla ani přiblížit. Hubbardová si sice při tomto pokusu zranila loket, takže nezvítězila, získala ale přesto stříbro.

Trenéři jejích soupeřek pak namítali, že taková soutěž nemůže být spravedlivá, protože Hubbardová jako původně muž prostě disponuje proti ostatním ženám větší fyzickou silou, danou větším rozpětím plic, silnějšími kostmi a větší svalovou hmotou.

"Muž je muž a žena je žena. Vím, že prošla spoustou změn, ale Laurel bývala mužským vzpěračem. Ta síla tam pořád je a pro všechny ostatní ženy je její účast nespravedlivá. Možná se taková situace připouští, ale to nás nezastaví v protestech. Bez ohledu na to, jestli bude soupeřit s některou z našich sportovkyň nebo ne," protestoval rozčileně Jerry Wallwork, hlavní trenér ženského vzpěračského družstva státu Samoa (informovala o tom agentura AFP).

Federace Her Commonwealthu však i přes tyto protesty účast Hubbardové umožnila s tím, že to podporuje nové krédo her, jímž je "spravedlnost, nediskriminace a začlenění".

Akční letáky