Nebezpečná asijská sršeň je už v Německu. Blíží se k českým hranicím

29. červen 2019 četba na 3 minuty
Sršeň asijská, ilustrační foto

Sršeň asijská, ilustrační foto

Foto: Wikimedia Commons

Nebezpečná asijská sršeň, která se v roce 2004 dostala přes francouzskou Akvitánii poprvé do Evropy, se šíří dál na sever a východ. V loňském i letošním roce byla několikrát spatřena v Německu a odhaduje se, že dnes už může být 200 až 150 kilometrů od českých hranic. Velké škody by mohla způsobit zejména na včelstvech. 

FOTOGALERIE

Sršeň asijská, ilustrační foto Sršeň asijská, ilustrační foto Sršeň asijská, ilustrační foto

Sršeň asijská (Vespa velutina nigrithorax) je druh menší, ale o to agresivnější sršně, pocházející pravděpodobně ze Šanghaje, která se vyznačuje lovením včel a ničením jejich hnízd. Nebezpečná ale může být i pro člověka, protože na rozdíl od české sršně obecné na lidi v blízkosti svého hnízda nejen útočí, ale vetřelce také třeba stovky metrů v hejnu pronásleduje. V Japonsku zemřou na její bodnutí každoročně desítky lidí. 

V Evropě tento hmyz decimuje zejména domácí včelstva, která pro němu nemají vyvinutou žádnou obranu. Asijské sršně totiž mají oproti včelám velmi silná kusadla a jsou schopné včely doslova rozkousat, přičemž několik jedinců dokáže zničit celý úl. V západní Evropě navíc škodí tyto sršně i turistickému ruchu, protože do oblastí s jejich větším výskytem nechtějí turisté jezdit.

Sršeň asijská se dostala do Evropy pravděpodobně v roce 2004 přes francouzskou Akvitánii na některé z obchodních lodí z Asie (podle různých pramenů šlo o loď se zásilkou bonsají nebo porcelánu). Ze začátku tento hmyz rozšiřoval své území tempem zhruba o 100 kilometrů ročně, později se jeho postup trochu zpomalil, ale nikdy úplně nezastavil. V roce 2009 byly tyto sršně poprvé pozorovány na sever od Paříže, v roce 2012 se dostaly do italské Ligurie a o rok později na sever Španělska. V západních oblastech Německa se objevily prvně v roce 2014. 

K rozšíření asijských sršní v Evropě přispělo podle Érica Darrouzeta z francouzského Ústavu pro biologický výzkum to, že lidé neumí hledat jejich hnízda, která by následně mohli ničit. 

Podle současného vyjádření entomologa Jakuba Straky pro Blesk.cz mohou být asijské sršně v současnosti už 150 až 200 kilometrů od českých hranic a stále se šíří na východ a sever. Zastavit by je mohla silná zima, kterou by asijský hmyz neměl přežít. 

Jed sršní asijských tvoří směs látek s nízkou, střední i vysokou molekulární hmotností. Obsahuje zejména peptidy a proteiny s enzymatickou funkcí. Peptidy jsou podobné melitinu ze včelího jedu.

Bodnutí asijskou sršní může u zasažených lidí vyvolat těžkou alergickou reakci, spojenou s otoky a nevolností. V případě většího počtu bodnutí může nastat i smrt. V Evropě je zatím znám případ úmrtí jednoho česáče jablek v Galícii na severu Španělska, který zemřel po zasažení dvaceti žihadly asijských sršní.

V Česku se vyskytuje celkem 23 druhů invazivních živočichů a 14 druhů invazivních rostlin. Jde třeba o severoamerické druhy raků přenášející račí mor, veverku liščí a popelavou či mývala severního, predátora přenášejícího nemoci. Z rostlin lze jmenovat například bolševník velkolepý, který vytlačuje vegetaci a může způsobit popáleniny.