www.livescience.com, www.komety.cz, www.seeker.com
Svým složením i chováním atypická kometa byla poprvé objevena v roce 1986 amatérským astronomem Donaldem Machholzem pomocí podomácku vyrobeného kartonového dalekohledu. Pravidelné pozorování potvrdilo, že jeden oběh kolem Slunce ji trvá pět let.
V roce 2008 byla provedena analýza materiálu, který se z ní uvolnil. Výsledky odborníky překvapily. Ukázalo se, že 96P/Machholz 1 vykazuje úplně jiné chemické složení, než běžné komety. Obsahuje méně než 1,5 % očekávaných úrovní chemického kyanogenu. Zároveň má málo uhlíku. Otázkou je „proč”.
Kometa 96P/Machholz 1
První teorie hovoří o tom, že gigantická kometa s průměrem více než dvě třetiny výšky Mount Everestu vznikla v protoplanetárním disku s menším obsahem uhlíku a do naší Galaxie byla vypuzena jinou hvězdou. Druhý scénář navrhuje, že objekt vznikl v našem planetárním systému, pouze ve vzdálenějších a chladnějších oblastech s odlišným chemickým prostředím.
Poslední hypotéza se od předcházejících liší. Kometa může pocházet, stejně jako většina jejích kolegyň, z Oortova oblaku či Kuiperova pásu nacházejících se na okraji naší soustavy a deficit uhlíku je způsoben těsnými přiblíženími ke Slunci. 96P/Machholz 1 má totiž specifikou oběžnou dráhu.
„Je možné, že její trajektorii ohnulo setkání s Jupiterem,” říká astrofyzik z Naval Research Lab ve Washingtonu DC Karl Battams. „Nyní je chycena v gravitační pasti naší hvězdy. Její velikost ji ale chrání před úplným vypařením.”
Co kdyby narazila do Slunce?
Jelikož se podivná kometa každých pět let přibližuje ke Slunci, odborníci začali zkoumat, jaká je pravděpodobnost, že do něj narazí a co by se v tomto případě stalo. „Výpočty naznačují, že srážka nehrozí. Pokud by ale k něčemu takovému došlo, byli bychom v bezpečí,” ujišťuje Battams.
Podle vědců bychom ale byli svědky pozoruhodného jevu. Jakmile by kometa proletěla Rocheovým limitem, nabrala by rychlost kolem 595 km/s. Střet by vyvolal masivní vlnu ultrafialového a rentgenového záření. Že naší planetě nic nehrozí dokazuje incident z 1. srpna roku 2022, kdy přístroj SOHO, sledující aktivitu Slunce, natočil dopad velkého objektu na jeho povrch.
