Radši více místa, než mizerná káva, říká ke konkurenci zakladatel FlixBusu

22. srpen 2017 četba na 7 minut
Zakladatel Flixbusu André Schwämmlein

Zakladatel Flixbusu André Schwämmlein

Foto: Flixbus

Kancelář v pátém patře poblíž mnichovského hlavního nádraží obydlená třemi muži mezi třicítkou a čtyřicítkou v džínách a tričku nevypadá na první pohled jako místo, kde se rozhoduje o tom, jak bude vypadat evropská autobusová doprava v příštích letech. André Schwämmlein je jedním ze tří zakladatelů společnosti FlixBus, které se během čtyř let podařilo ovládnout trh s dálkovými autobusy v Evropě a stát se největší firmou v oboru. A to i přesto, že nevlastní jediný autobus.

Jste největším hráčem v autobusové dopravě, ale nevlastníte ani jeden autobus. Proč?

Je to nás obchodní model. My se staráme o rozvoj linek, marketing a prodej, tomu rozumíme. Na dopravcích, které si najímáme, je pak samotný provoz. Nemyslím si, že je jediný důvod to měnit. My umíme do autobusu přilákat lidi, dopravci je pak odvézt.

Na univerzitě v Darmstadtu jste v roce 2010 začal psát disertační práci o inovativních způsobech dopravy. Dokončíte ji ještě někdy?

Myslím, že spíše ne. Chtěl jsem s kamarády vždy mít nějaký byznys, ale dlouho nás nenapadalo nic, co by se zdálo být tím pravým. A pak najednou přišlo rozhodnutí o deregulaci dálkové autobusové dopravy v Německu. Věděl jsem, že když se to stalo v Evropě u letadel, vznikli noví dopravci a trh se zcela změnil, přineslo to něco nového. Tak vznikl Flixbus.

Takových dopravců ale vzniklo v Německu několik desítek. Jenže po pár měsících často zkrachovali. Čím si vysvětlujete to, že jste přežili?

Začátky byly drsné. Na trhu byl velký převis nabídky nad poptávkou, najednou začalo jezdit spousta společností. Ale bylo dobré, že to ukázalo autobus jako alternativu k vlaku. Ten měl do té doby monopol. Myslím, že jsme uspěli naší filozofií. Nejde jen o to provozovat bus, ale dát lidem nejlepší hodnotu za jejich jízdenku.

Nicméně, v Německu máte čtyři roky po liberalizaci v autobusové dopravě prakticky monopol…

Důležitý je pohled na celý trh s dopravou. Počty cestujících stouply. Ve vlacích lidí nejprve ubylo, ale teď jich jezdí vlakem více, než byla před samotnou liberalizací. Takže jezdí více lidí veřejnou dopravou a levněji, to je plus.

FOTOGALERIE

Z Brna do Prahy nově jezdí více spojů. Dopravce FlixBus přidal nové autobusy (do zelena). Chce porazit dominantní RegioJet (žluté). Z Brna do Prahy nově jezdí více spojů. Dopravce FlixBus přidal nové autobusy (do zelena). Chce porazit dominantní RegioJet (žluté). Z Brna do Prahy nově jezdí více spojů. Dopravce FlixBus přidal nové autobusy (do zelena). Chce porazit dominantní RegioJet (žluté).

Mimochodem, jak jezdíte vy?

Našimi autobusy nebo létám. (otevírá svůj telefon a kouká na přehled jízd většina jsou opravdu autobusy a letadla.)

Vlakem ne?

Ne, snažím se jim vyhnout. Když jsem jel naposledy, měl zpoždění a málem mi ujel navazující autobus. Cestu autobusem beru jako výhodu, že se mohu podívat, jak jsou cestující spokojení.

Není přesto vlak, zejména v Německu výhodnější? Žádné zácpy na dálnici, často mnohem rychlejší. Navíc jste si zaregistrovali značku FlixTrain…

Neříkáme, že nás železnice nezajímá, ostatně, spolupracujeme v Rakousku s Westbahnem. Je to něco, co analyzujeme, ale rozhodně to není ve fázi, že brzy oznámíme vstup na železnici. Máme registrováno spousty spojení, která začínají slovem Flix.

Bavíme se v době, kdy začínáte velkou expanzi v Česku i na vnitrostátních linkách. V čem se liší Německo od Česka pro autobusový byznys?

Celkově Střední Evropa je zvyklá více jezdit autobusy, v Německu jsme to na delší vzdálenosti museli lidi spíše učit. Celkově vidíme v Evropě rozdíly například v placení kartou. Někde je to samozřejmé, někde jsou lidé naučení chodit k autobusu s penězi.

V Česku máte velkou konkurenci, společnost RegioJet. Jak jí chcete konkurovat?

Máme jiný koncept služeb. Věříme, že pro zákazníky není tak důležité, zda dostanou mizernou kávu, ale bezpečné autobusy s dostatečným místem. Pro zákazníka bude konkurence určitě výhodou.

Začínali jste v Německu, postupně budujete celoevropskou síť linek. Jaké země vás teď nejvíce zajímají?

Velký růst zaznamenáváme ve Francii, kde došlo ke stejné deregulaci jako v Německu. To samé začíná v Itálii, které hodně věříme a spouštíme tam nové linky.

Jsou země, kam se nemůžete dostat?

Ano. Bohužel ne všude je otevřený trh. Třeba ve Švýcarsku jsou dálkové autobusy zakázané ze zákona na vnitrostátní úrovni. Z mezinárodních linek přitom vidíme obří poptávku, protože vlaky jsou drahé. Těžké je dostat se na trh v Rakousku nebo Španělsku. Obtížné je provozovat vnitrostátní spoje i v Rumunsku nebo Maďarsku.

Vidíte prostor i na jiných kontinentech?

Ano, ale musí to být země, které jsou technologicky vyspělé jako Evropa. Logicky tak vychází Severní Amerika.

Vraťme se k vašemu modelu podnikání. Jak si vybíráte dopravce, kteří pro vás budou jezdit?

To bylo na začátku to nejtěžší, měli jsme jen hezkou powerpointovou prezentaci a přesvědčovali je. Teď se už hlásí sami a my si můžeme vybírat. Vědí, že s námi můžou růst.

Jak si dělíte náklady a příjmy?

Zhruba 70 procent jde za dopravcem a 30 procent za námi. Ale může se to lišit.

Dosud proděláváte díky velké expanzi. Kdy budete v zisku?

Loni jsme byli v plusu už v Německu, letos jako celá skupina

Je to příprava pro vstup na burzu?

Neženeme se tam a upřímně nám vyhovuje být neveřejnou firmou. Investoři nám věří.

Máte ve flotile různé autobusy, není jednodušší mít jeden typ?

Zákazníci příliš neřeší, zda jedou Setrou či MANem. Hlavní je, aby dopravci splňovali požadavky, které od nás mají. Tedy například minimální prostor pro nohy nebo stáří autobusů. V naší síti není autobus starší čtyř let.

Kolik času dáváte linkám na to, aby začaly být ziskové?

To je individuální. Máme linky, které jsou ziskové první den, máme trasy, kde jsme přesvědčeni o tom, že za rok začnou vydělávat.

Po celé Evropě je nedostatek řidičů. Těšíte se na samořiditelné autobusy?

Nemyslím, že se toho někdy dožijeme, nebo to bude trvat ještě velmi dlouhou dobu. Nedokážu si představit, že si lidé jen tak sednou do autobusu, který nebude mít řidiče. Spíše budou přibývat technologie, které řízení usnadní. A to může přilákat nové řidiče.

Marně jsem hledal ve slovníku, co znamená slovo Flix…

Nic, takové slovo neexistovalo. Hledali jsme něco snadno zapamatovatelného. Věřím, že jednou lidi nebudou říkat, že pojedou autobusem z Mnichova do Prahy, ale že budou flixovat…

Zelená autobusová expanze v Česku
Společnost Flixbus minulý týden spustila první tři z pěti nových vnitrostátních linek v Česku, kterými konkuruje především RegioJetu. Jezdit začala mezi Prahou a Brnem, Českým Krumlovem a Karlovy Vary, 3. září spustí ještě spojení Prahy s Libercem a Plzní. FlixBus má za sebou krátkou historii, vznikl teprve v roce 2013 poté, co v Německu vláda uvolnila na dálkových trasách monopol železnice. Kvůli tomu vznikly v Německu desítky dopravců, cenová válka ale vedla u většiny ke krachu. FlixBus má za sebou silné finanční krytí, mezi investory je například fond General Atlantic nebo automobilka Daimler.

Autor je spolupracovníkem redakce