Historie

Kovaný terorista i schopný advokát: Nelson Mandela nebyl černobílý

6. srpen 2017 četba na 8 minut
Nelson Mandela

Nelson Mandela

Foto: ČTK

/VIDEO/ Inspiroval se Leninem i Gándhím, byl kovaným teroristou a přesto mu přiřkli Nobelovu cenu. Měl ocelovou vůli a modrou krev, která se tužila 27 let na samotce. Do té ho bílá jihoafrická vláda utemovala před 55 lety, 5. srpna 1962.

FOTOGALERIE

Nelson Mandela, konec 50. let Cela, v níž Mandela strávil 17 let S Václavem Havlem

Maminka mu zvolila jméno Rolihlahla, což v domorodém jazyce jihoafrického kmene Thembu znamená „potížista“ – prý proto, že se mu nechtělo z lůna na svět, a když už se konečně propasoval, spustil novorozenec šílený nářek, kterým porodním babám připomněl jeho děda, krále kmene a bojovníka proti nadvládě bílých. Stařešina se také jmenoval Rolihlala a proti bílým Búrům vedl jedinečně úspěšné výpady.

Búrové, původem nizozemští kolonizátoři, si diamanty oplývající zemi (dnešní Jihoafrickou republiku) hladce podmanili, kopí proti kulkám neměla šanci. Nelson Rolihlahla Mandela přišel na svět už do poněkud civilizovanější doby. Narodil se v červenci 1918, na samém konci první světové války, do níž byla zapojena i Jihoafrická Unie, v té době dominium britské koruny. Za královnu se bili i domorodí černoši, což jim v zemi vydobylo status, který jim třeba američtí černoši mohli závidět. V době, kdy mladý Mandela vyrůstal, měli jihoafričtí domorodci (tvořili přes 85 procent populace) volný přístup ke vzdělání i do státních úřadů; mladík s modrou krví však doplácel na svou tvrdošíjnost a prostořekost.

Postupně studoval angličtinu, antropologii a římské právo, průběžně byl pro odmítání autorit vyhazován a přijímán na nové a nové univerzity. V této době, psala se čtyřicátá léta a zuřila druhá světová válka, přičichl i ke komunismu, dokonce v roce 1943 spoluorganizoval setkání jihoafrických komunistů s Africkým národním kongresem, což byla strana, jež usilovala o plné zrovnoprávnění černochů s bílou menšinou. „Budeme bojovat za svou věc třeba i atentáty na bílé farmy a jejich pány,“ zněla jedna z přijatých tezí, které černí bolševizovaní teroristi začali vydatně naplňovat.

Jen v letech 1943-1945 byly vypáleny asi tři stovky bílých farem, o život přišlo přes pět tisíc farmářů a také úředníků státní správy. Bílí na to nezapomenou. Jejich chvíle odplaty přijde tři roky po válce, kdy ve volbách drtivě zvítězí Národní strana, zastupující zájmy bílých. Leitmotivem kampaně bylo slovo, které se stane synonymem pro zkaženost jihoafrického režimu. Apartheid.

To slovo pochází z afrikánštiny (jazyk namixovaný z nizozemštiny, angličtiny i domorodých dialektů) a znamená "oddělení". Rasové oddělení. Jakmile Národní strana uspěje, započne s nechvalně proslulým a až obdivuhodně důkladným oddělením bílých a černých. V USA v té době existují oddělená místa v hromadných dopravních prostředcích či školy vyhrazené jedné rase, Jihoafričané ale půjdou dál, mnohem dál. Hnáni i odplatou za předchozí teroristické útoky, vytyčí v rámci Unie postupně až deset takzvaných bantusanů, do kterých jsou nahnáni černí z celé Jihoafrické unie.

Nelson Mandela, jenž ještě stihl v roce 1953 složit právní zkoušky (po roce 1955 by to pro něj jako pro barevného už možné nebylo), našel smysl své práce v boji s nespravedlnostmi bílých. Působil jako obhájce segregovaných černochů a svými advokátními schopnostmi doslova vytáčel vládnoucí režim. Ten mladého právníka, který se společníkem Oliverem Tambem vedl jedinou „černou“ advokátní kancelář v celé zemi, dopodrobna monitoroval od roku 1955 – tehdy Mandelu zvolil do svého čela Africký národní kongres. Výřečný právník se ve svém volebním projevu vydatně odvolával na Mahátmu Gándhího, lídra Indického národního kongresu, proslulého svou mírumilovnou taktikou nenásilného odporu. Indové bojovali proti britské koloniální vládě umírněně, černí Jihoafričané však zdaleka tak holubičí nebyli, neváhali se vracet k praxi teroru proti bílým farmářům.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST