Bylo září roku 1782. George Frederick Koehler seděl před oknem a z dálky pozoroval dění před sebou. Cítil mírnou nervozitu. Ten den byl jako poručík britského královského dělostřelectva v záloze. Nedokázal ale odpočívat. Svrběly ho dlaně, které se mu bez zbraně zdály prázdné. Vytáhl proto tvrdý papír, sevřel tužku a začal malovat.
Tvorba ho naprosto pohltila. Sledoval boj mezi francouzskými a španělskými válečnými loděmi, jejichž trupy byly zahaleny v dýmu. Dělostřelectvo bylo dokonale sehrané. Najednou se ozval ohlušující hluk. Jedna z lodí explodovala tak masivně, že do vzduchu vyletěl obrovský mrak, jenž se za několik sekund zformoval do tvaru houby. „Podivné,” zamračil se poručík a rychle si obraz před svýma očima načrtl.
Atomový hřib na obraze
Po konfliktu, kterému se začalo přezdívat Velké obležení Gibraltaru, se na dílo zapomnělo. Až do 16. července roku 1945, kdy v poušti Nového Mexika proběhl první pokusný jaderný výbuch. Během přísně tajného americko-britského projektu Manhattan vytvořila puma atomový hřib. Ten se stal symbolem nukleární války.
Obležení Gibraltaru od George Cartera
Jeho podoba s tvarem, jenž namaloval Koehler, je až zarážející. Je možné, že byl na lodi uložen radioaktivní materiál a armády již v 18. století používaly zbraně hromadného ničení? O tom historické prameny mlčí. Faktem ale je, že houbová mračna generovaná explozí byla popisována již před atomovou érou.
Při jejich tvorbě totiž nezáleží na materiálu, který vybuchuje. Stačí, aby se v místě exploze vytvořilo ohromné množství tepla. Vzduch se následně chová jako horkovzdušný balón a stoupá vzhůru. Cestou se ochlazuje, rozpíná se do stran a plyny začnou rotovat. Tak se vytvoří hlava hřibu.
Normální houbový mrak
Jakmile začne studený a hustý plyn tlačit na horký, v důsledku komínového efektu vznikne nožička. Zabarvení mraku souvisí s množstvím zkondenzované vody. Postupně ale díky nečistotám tmavne.
Houbový oblak tedy vzniká při jakékoli explozi, při níž se nakupilo velké množství tepla. To na lodi, bojující u Gibraltaru, mohly vygenerovat zásoby střelného prachu, bez něhož se dělostřelectvo neobešlo.
Zdroj:
www.repository.library.brown.edu, www.en.wikipedia.org, www.iflscience.com
