Historie

Za své ponížení královna Boudicca v čela vojska zmasakrovala tisíce Římanů

1. prosinec 2019 četba na 3 minuty
Královna Boudicca

Královna Boudicca

Foto: profimedia

Královna Boudicca nepřekousla nespravedlnost. Namísto zdlouhavého vyjednávání o odepírané závěti zesnulého manžela zmasakrovala ty, kteří čerstvou vdovu připravili o úctu i majetek.

Se smrtí manžela a krále kmene Icenů Prasutaga v roce 60 n. l. byla Boudicca zvolena jeho nástupkyní. Celou anglickou oblast tehdy ovládali Římané pod vedením císaře Claudia a byli to oni, kdo o všem bezprostředně rozhodoval. Prasutagus ve své závěti přenechal dcerám polovinu svého království, druhá musela automaticky padnout do rukou Římanům. Těm ovšem "jen" polovina nestačila. Protože obě dcery byly ještě moc mladé, ujala se trůnu manželka. Sotva dosedla, Římané ji vyhnali a dožadovali se kompletního království.

Tvrdá odplata


Boudicca byla svérázná a nebojácná žena a pro svůj kmen by zemřela. Nenechala se zlanařit planými sliby a do Římanů se silně obořila. Ti ji za pohrdání a odpor náležitě ztrestali. Její rodině vzali všechen majetek, obě dcery využily jako sexuální otrokyně a Boudiccu veřejné ponížili a zbičovali. Císařský správce Catus Decianus si pak uzmul celé dědictví a převzal vládu na Iceny. Mocnáři doufali, že tvrdý trest bude pro Boudiccu dostatečným ponaučením, ale stal se přesný opak: Vzplála v ní touha po krvavé a bolestivé pomstě.

Naštěstí nebyla jediná, kdo se vzpíral římské vládě. Vojáky z ostatních kmenů celkem rychle přesvědčila ke spojenectví a protiútoku, nastřádala armádu o 100 tisíci lidech a společně a v tichosti vyrazili za pomstou.


Než se uchýlili do středobodu římské vlády v Anglii, Londinia (Londýna), zdevastovali město Camulodunum. Vyvraždili ho do poslední duše a opuštěné budovy vypálili. Devastace města byla kvůli absenci hradeb i titěrnému množství římských vojáků - kolem dvou stovek – nevyhnutelná.

Nečekaná porážka


Zprávy se rychle rozšířily do celé Británie a spustily hromadné povstání. Římský místodržící Suetonius Paulinus nevěděl, kam dřív vyrazit, ale potřeboval povstání potřít. Nakonec se odebral do Londinia, zcela bez opevnění a vojáků. Před útokem keltské armády rozzuřené Boudiccy sehnal několik tisícovek mužů, proti jejímu vojsku však neměli šanci. Londinium dopadl stejně jako Camulodunum.


Po zničení třetího města Verulamium se armáda střetla v lesích kousek opodál. Jenže to byl Paulinus připraven, a také si pro boj vybral výborné místo - širokou pláň, obklopenou hustými lesy. Změť tisíců legionářů překvapila keltskou armádu, oštěpy lítaly ze všech stran a probodávaly těla. Na velkolepou bitvu a konec římského útlaku se přišly podívat i keltské ženy s dětmi, ty legionáři povraždili. Keltská armáda se každou uplynulou vteřinou zmenšovala. Na pláni padlo toho dne na 70 000 Boudicciných mužů.


Není jasné, kdy přesně Boudicca zemřela. Po drtivé porážce utekla z bitevního pole a probodla se mečem. Nestrpěla by věznění ani další mučení. Povstání po celé Británii postupně utichala, dokud na ostrovech znovu nezavládl mír.

Akční letáky