Calpeia: Podívejte se na rekonstrukci tváře ženy z pravěku. Byla velmi krásná

Calpeia pomáhá pochopit historii lidí.

Calpeia pomáhá pochopit historii lidí.

Foto: Profimedia.cz

V roce 1996 našel archeologický tým pracující na jeskynním pohřebišti na Gibraltaru pozůstatky pravěké ženy. Na první pohled nebyly ničím zajímavé. Navíc byly tak poškozené, že z nich vědci nedokázali získat potřebné množství genetického materiálu k analýze. Až do roku 2019 se tak na ně zcela zapomnělo. Nyní pomáhají odhalit tajemství neolitu.

Zdeformovaná lebka se našla pod vrstvou sedimentu u jižního cípu Gibraltaru na Pyrenejském poloostrově v jeskyni v Europa Point, která sousedí s Gorhamovým jeskynním komplexem. Ten ještě před 32 tisíci lety obývali neandrtálci. Předpokládalo se, že je velmi stará. Uložila se tedy do sbírek gibraltarského Národního muzea, kde čekala na svou příležitost. Ta přišla o třináct let později.

Měděný svitek od Mrtvého moře

U Mrtvého moře se našly svitky. Mají být cestou k pokladu za 27 miliard korun

Muzeum oslovilo Harvardskou lékařskou fakultu a nabídlo jí lebku k prozkoumání. Vědci zjistili, že pozůstatky jsou staré přibližně 7 500 tisíc let a spadají do doby pozdního neolitu. Toto pravěké období je významné tím, že lidé v něm postupně přecházeli z lovu a sběru na zemědělství. Začalo se pěstovat obilí a luštěniny, domestikovala se zvěř, vyráběly se kamenné a keramické nádoby, nástroje a oděvy. Usedlejší způsob života byl také spojený se stavbou masivnějších domů trvalého charakteru. Tomuto souhrnu technologických, kulturních a výrobních inovací se říká neolitický balíček.

Calpeia

Předpokládá se, že první neolitické praktiky se objevily v Anatolii v dnešním Turecku zhruba v letech 8 000 až 5 000 před naším letopočtem. Poté se rozšířily do neobydlených oblastí Balkánu a střední Evropy. Již dlouho se vedou debaty, jakým způsobem ke změně životního stylu našich předku došlo. Podle první hypotézy lidé masivně necestovali, pouze se šířily inovace zahrnuté do neolitického balíčku, které postupně přebírali další obyvatelé.

Pinterest

Druhá teorie hovoří o tom, že skupiny zemědělců opouštěly svůj domov a migrovaly „za lepším". S nimi se šířila i neolitická kultura. V tomto případě se archeologové zamýšleli nad otázkou, jak probíhala integrace mezi nově neoliticky smýšlejícími lidmi a původními mezolitickými domorodci.

DNA ukazuje, kde jsme se narodili.

Vědci porovnali DNA Čechů a Moravanů. Našli jeden překvapivý důležitý rozdíl

Právě na to pomáhá Calpeia odpovědět. Analýza DNA ukázala, že 90 % jejích genů má svůj původ v Anatolii. Zbývajících 10 % pocházelo z Pyrenejí. Vědci tedy předpokládají, že Calpeiiny předci se do Giblartaru pravděpodobně dostali po moři. Kdyby šli po vlastních, cesta by jim trvala desítky let. Navíc by se mísili s místními obyvateli. Calpeiin genom by tak byl mnohem pestřejší.

Moderní pravěká žena

Navíc, k období její smrti kolem roku 5 400 př. n. l. neexistují z oblasti Giblartaru žádné důkazy o tom, že by zde byla rozvinuta zemědělská činnost. Ty pocházejí až z doby o tisíc let později. Calpeia a její rodina tak byla mezi prvními inovátory, kteří se začlenili do společnosti a postupně ji inspirovali k novému životnímu stylu.

Zdroj: Youtube

Poslední tajemství, jež Calpeia střežila, byla její podoba. Vědci se tak rozhodli využít techniku forenzní rekonstrukce tváře. Pomocí počítačových programů naklonovali zlomené kosti a doplnili chybějící svaly. Následně byly přidány klíčové markery a struktura pevné tkáně. Analýza DNA napověděla, že měla světlou pleť, tmavé oči a vlasy a zemřela mezi 30 až 40 rokem života. Na odborníky tak nakonec vykoukla krásná žena s hlubokým pohledem a souměrnou tváří.

Zdroj:

www.visit-andalucia.com, www.encyclopediaofmigration.org