Rizikové faktory
To, že od počátku koronavirové pandemie onemocněly miliony lidí na celém světě, slýcháme denně. Počet obětí přesáhl už pět milionů. Někteří nemocní o tom ani nevěděli, jiní měli lehký průběh, dalším bylo „jen mizerně“, mnozí skončili na dýchacích přístrojích. Otázkou bylo proč. Na počátku se uvádělo, že mezi hlavními rizikovými faktory těžkého průběhu je pokročilý věk, obezita, cukrovka a jiná chronická onemocnění. Vědci se zabývali otázkou, proč ale i jinak zdraví lidé mají vážné příznaky. Zjistili, že k různému stupni průběhu můžou přispět i genetické předpoklady.
Dobré a špatné neandertálské geny
V minulém roce vědci objevili covid gen, který jsme zdědili po neandrtálcích, který ale bohužel snižuje schopnost našeho organizmu bránit se SARS-CoV-2. Profesor S. Pääb, vedoucí specializovaného oddělení odborného institutu, a H. Zeberg publikovali článek, kde uvedli, že gen, který až zdvojnásobuje riziko těžkého průběhu při nakažení virem Covid-19 je právě ten, co máme po neandrtálcích. Nový projekt vědců z okinawského institutu vědy a technologie a německého institutu pro evoluční biologii však zjistil, že se v lidské DNA nachází i neandrtálské geny, které naopak pomáhají buňkám viry porazit a snížit riziko onemocnění až o dvacet procent. Tyto geny jsme získali přibližně před 60 000 lety, kdy se lidé začali křížit s neandrtálci.
Hodné geny
Tato nová studie v rámci britského projektu říká, že jsou i další genetické oblasti, které u lidí ovlivňují reakci na virus. Tyto shodné geny našli u tří neandrtálců. Jeden pochází z Chorvatska a je starý 50 000 let, další dva jsou ze Sibiře, jejich stáří je 70 000 let a 120 000 let. Tento druhý genetický činitel naopak snižuje těžký průběh. Výzkum se proto zaměřil na tyto geny. Ty způsobují, že tělo začne při virové infekci vytvářet obranné bílkovinné látky, které podnítí další, aby začaly napadat a rozkládat genetické informace viru v napadených buňkách. „Je úžasné, že přestože neandrtálci vyhynuli před asi 40 000 lety, jejich imunitní systém nás dodnes ovlivňuje jak pozitivně, tak negativně,“ uvedl profesor Pääb. Odborníci „složitě“ vyčíslili v procentech výskyt forem dobrých i špatných neandertálských genů u různých světových populací. V Evropě máme těch rizikových šestnáct procent, těch, co můžou pomoci, o polovinu méně.
