Jak vypadaly boje v době kamenné: Brutalita útočníků neznala slitování

Sběrači a lovci neměli s konkurenty slitování.

Sběrači a lovci neměli s konkurenty slitování.

Foto: Shutterstock.com

Války bývají spojovány s vyspělejším typem společností, které se usadily na určitém území a vytvořily si jistou hierarchii. Tam, kde je úrodné pole, zásoby a mocný vládce, tam je také logicky o co bojovat. Archeologické nálezy však svědčí o tom, že bojechtivost byla vlastní už sběračům a lovcům.  

Pospolitost? Ani náhodou!

V roce 2012 byly v archeologickém nalezišti Nataruk ležícím západně od keňského jezera Turkana objeveny kosterní pozůstatky 27 osob, jež zemřely v důsledku neobvykle brutálního útoku. Jejich lebky byly roztříštěny tupými údery, kosti nesly stopy po četných bodných ranách. Vědci na základě radiokarbonové metody datování odhadli, že ostatky pocházejí z doby před 10 tisíci lety. Tehdy se na daném území pohybovaly jen menší kočovné skupiny sběračů a lovců, které současná věda dosud považovala za pospolité a mírumilovné.

Lebka s otvorem po trepanaci z 2.-3. tisíciletí př. n. l.

Tajemství otevíračů lebek: před 12 000 lety operovali mozek každému desátému

Nález však vypovídá spíše o nelítostných agresorech, kteří neváhali zmasakrovat děti ani těhotné ženy. Dětských koster bylo mezi ostatky nalezenými v Nataruku celkem šest. Vědcům se dále podařilo zrekonstruovat osm koster mužských a osm ženských; u zbylých nebyli schopni pohlaví určit.

Některé ženy byly přitom v době útoku těhotné. Poloha kostí v hrobě napovídá, že jim útočníci svázali ruce.

"Zranění, která lidé z Nataruku utrpěli, ať se jednalo o muže, ženy nebo děti, šokují svou nemilosrdností," uvedla spoluautorka studie Marta Mirazon Lahr z univerzity v Cambridge. (Zdroj: www.smithsonianmag.com)

Při zkoumání mateřských linií současníků dojdeme až k jediné pramáti.

Evropané jsou potomci sedmi dcer Eviných: Češi mají nejvíce z Heleny. Kdo byla?

Pravěké války na Nilu

Ještě starším mementem bojů v době kamenné je pohřebiště v údolí Nilu na území dnešního Súdánu. Zde byly v 60. letech minulého století nalezeny ostatky 61 lidí, kteří zemřeli násilnou smrtí zhruba před 13 tisíciletími. Mnoho obětí vykazovalo známky mnohačetných poranění způsobených kopími a šípy. Vzhledem k tomu, že některé rány se stihly téměř zhojit, k útokům muselo docházet opakovaně. Podle archeologů si útočníci počínali mimořádně brutálně, protože svým obětem často zasadili mnohem více ran, než by bývalo stačilo k jejich usmrcení. Dětem pak rozbíjeli lebky tupými předměty, zřejmě kameny nebo palicemi. Nejmladší oběti byly pouhé 4 roky.

Skupiny sběračů a lovců žijících v pravěkých dobách v údolí Nilu se živili převážně rybami, antilopami a dostupnými rostlinami. V jedné skupině nežilo pohromadě více než 100 osob. Proč mezi nimi docházelo ke krvavým střetům, archeologové netuší. Kurátor Britského muzea v Londýně Daniel Antoine se domnívá, že boje mohly souviset se změnou klimatu, která před 13 tisíci lety vyvolala v oblasti Nilu záplavy a nutila lovce hledat nová obyvatelná území. "V každém případě se zdá, že násilí bylo běžnou součástí jejich každodenního života," doplnil Antoine. (Zdroj: www.dailysabah.com)

Akční letáky