Odpoledne se nesnesitelně táhlo. Chlapec seděl před chatrčí a vyhlížel své rodiče, kteří odjeli na nákup. Zanedlouho ho však pozorování dálek omrzelo. Rozhodl se, že si bude hrát s barevnými kamínky, jež měl ukryté v bedýnce pod postelí. Když se ji snažil vytáhnout, všiml si, že vedle ní leží něco červeného, co připomíná kus masa. Jakmile se té věci dotkl, projela mu paží nesnesitelná bolest.
Když se rodiče vrátili, našli syna mrtvého. V zoufalství začali hledat vraha. V okolí chatrče však byla pouze jediná stopa. Vyzbrojeni puškou se po ní vydali. U kus dál ležel na zemi metrový červ. Otec se napřáhl s cílem tvora ubít. Ten se ale nafoukl a zfialověl. V tom okamžiku padli oba dospělí k zemi.
Existuje olgoj chorchoj?
Tak zní jedna z legend o krutém zabijákovi obývající písečné duny. Připomíná kus střeva, nemá hlavu, oči ani nos. Neplazí se jako had, ale vpřed se sune krouživými pohyby. Dosahuje délky 0,5 až 1,5 metru. Podle výpovědí se objevuje jen v červnu a červenci, v nejteplejším období roku.
Člověka dokáže usmrtit na vzdálenost až šesti metrů. Buď k útoku využívá elektrický výboj nebo vypouští silný toxin paralyzující nervový systém oběti. Jed po kontaktu s pokožkou začne reagovat tak rychle, že dospělý umírá po několika sekundách.
Mongolové se tvora obávají již několik staletí. Málokdo ho však na vlastní oči spatřil. Západní svět se o něm dozvěděl až v roce 1926 díky knize Roye Chapmana Andrewse Po stopách prastarého muže. Působivou a strach nahánějící povídku o něm napsal v roce 1944 také Ivan Antonovič Jefremov.
Bájný olgoj
Od té doby začali zabijáka hledat kryptozoologové a jiní nadšenci do záhad nebo mimozemského života. Na výpravu se v roce 1990 vydal také český dobrodruh Ivan Mackerle. Spolu s fotografem a lékařem hledal místa, kde by se bájný červ mohl vyskytovat. „V jedné malé vesnici jsem se dozvěděl, že tvor se objevuje tam, kde roste bylina gojo (Cynomorium songaricum), která vypadá jako doutník. Prý obsahuje nějakou drogu, jež olgoj využívá k tvorbě svého smrtícího jedu," popisoval záhadolog.
Ivan Mackerle
Mackerle nastražil fotopasti a do písku umístil nálože. Po olgojovi jakoby se ale zem slehla. Nevypudily ho ani elektromagnetické impulsy. Během práce ale tým narazil na osamělou jurtu, kterou obýval místní šaman. „Doporučil nám, abychom pátrání zanechali, jinak na sebe přivoláme kletbu," říká badatel. Toho dne se tedy vrátili do stanu.
V noci se Mackerlemu zdál sen. Seděl na místě a viděl podivného hada bez hlavy. Chtěl utéct, ale tělo ho neposlouchalo. Najednou se tvor vymrštil a skočil mu na záda. Bolestí omdlel. Když se ráno probudil, na zádech měl dlouhý vřed, který se plnil krví. Zdravotní stav dobrodruha se začal horšit. Z posledních sil se sbalil a s kamarády poušť Gobi opustil.
Červ nebo hádě
Až do své smrt v roce 2013 Ivan Mackerle olgoje nenašel. Zoologové se však domnívají, že může existovat. Jde však o hada. „Jsem přesvědčen, že předobrazem legendárního tvora je hroznýšek pestrý (Gongylophis colubrinus)," říká přírodovědec Miroslav Bobek. Plaze zdobí oranžovo-hnědá mozaika, má vysoko posazené oči a válcovité tělo. „Na svou kořist číhá v poušti. Zaútočí prudkým vymrštěním," vysvětluje Bobek.
Hroznýšek je však škrtič a své oběti obvykle zadusí svým tělem nebo ponořením do písku. Své tajemství si tak olgoj chorchoj stále střeží.
Zdroj:
www.tajemno.com, www.enigmaplus.cz, www.archiv.hn.cz, www.plus.rozhlas.cz
