Postoje k čistotě se mezi různými společenskými vrstvami značně lišily. Zatímco vesničané se v létě rádi chodívali svlažit do potoka, šlechtici si ve svých sídlech budovali místnosti zvláště určené ke koupeli. Komnata s krbem a dřevěnou kádí však nesloužila pouze k očistě. Často zde hostitel se svými hosty také debatoval, jedl a pil.

Měšťané se buď koupali doma v neckách nebo si zašli do veřejných lázní. Ty se od 12. století staly součástí společenského života. „Byly spojením hygieny a zábavy," popisuje historička Šárka Jiroušková. „Celková očista probíhala ve vanách připomínající sudy. Aby voda pomaleji chladla, byly zakryty baldachýnem. K mytí nohou se používala kovová, mosazná a měděná umyvadla." V lazebnách se léčily také veškeré kožní a pohlavní choroby, sloužily jako holičství a bradýřství. Veřejným tajemstvím bylo, že lazebnice si sem tam přivydělávaly jako společnice.

Francouzská hygiena ve středověku

Církev však na koupel pohlížela zcela odlišným způsobem. Podle ní se dočká spasení pouze takový křesťan, který je chudý, nemytý a zbavený myšlenek na požitky těla. Erotika a hygiena byly na stejné úrovni a špína byla považována za výraz pokory. Ten, kdo byl zbožný, měl jednoduše zapáchat.

pinterest
Je nám líto, ale vložený obsah již není dostupný.

Středověcí lékaři zároveň podporovali mýtus, že mýdla jsou škodlivá a horká voda není zdravá. Rozšiřuje totiž póry. Jimi mohly do těla proniknout nemoci. Ale málokomu se chtělo umývat ve studené vodě. Mnozí proto raději koupel oželeli.

Historici tak hovoří, že důkladné umytí absolvovali lidé v průměru dvakrát do roka. Ti, kterým tělesný zápach vadil, ale věřili tehdejším autoritám, se tak snažili najít způsoby, jak špinavé meziobdobí přežít. Objevila se tzv. francouzská hygiena.

Jak přebít zápach

Parfémy se používaly již ve starověku. Znovuobjeveny ale byly díky křížovým výpravám mezi lety 1095 a 1290 a rozvoji obchodu s Orientem. V té době se ve Francii objevuje cech rukavičkářů a parfémářů. Evropa začala vonět po rozmarýnu, levanduli a růžích. Problém byl vyřešen.

Zdroj: Youtube

Zdaleka ne každý si však mohl dovolit luxusní lahvičku s vůní. Objevují se tak recepty na výrobu domácích antiperspirantů. Kniha z 12. století například doporučuje zahřát bílé víno, přidat rozdrcené listy borůvčí a ty krátce povařit. Po vychladnutí pak stačí opocená místa otírat hadříkem.

Zdroj:

www.cesky.radio.cz, www.carrementbelle.com, www.vagabondjourney.com