Garamantové postavili za dobu své existence asi tři impozantní města. Znali písmo, budovali pyramidové hrobky a vládli říši o rozloze 70 000 km2 uprostřed největší pouště světa. Kolem roku 1 000 př. n. l. žil jejich kmen na saharské poušti v místě zvaném Fezzan v Libyi.
Byli to pozoruhodní lidé s propracovaným systémem zemědělství, obchodu a inženýrství, přičemž jedním z nejpůsobivějších výkonů garamantského inženýrství byl jejich systém podzemních tunelů. Říkalo se jim foggary a sloužily k přivádění vody z podzemních vodonosných vrstev na povrch. Garamantům to umožnilo hospodařit v jinak vyprahlé poušti. Tunely byly hloubené s neuvěřitelnou přesností a zručností a mnohé z nich existují dodnes.
Na další umění Garamantů se podívejte v tomto videu:
Neskutečně pokročilá technologie byla založená na astronomii
Podle studie zveřejněné v časopise Quaternary Research používali Garamantové při vytváření tunelů důmyslný systém mapování a vyměřování. K určení přesné polohy vodonosných vrstev používali kombinaci astronomických pozorování a magnetických kompasů, a poté pomocí systému přesných měření hloubili tunely.
Studie také naznačuje, že Garamantové používali systém ventilů a šoupátek k řízení průtoku vody tunely, což jim umožnilo nasměrovat vodu do míst, kde ji nejvíce potřebovali. Byl to pozoruhodný úspěch vzhledem k tomu, že Garamantové neměli přístup k moderním technologiím a spoléhali se pouze na vlastní vynalézavost a zručnost.
Zdatní obchodníci a jezdci
Garamantové byli většinou zemědělci a obchodníci, kteří se živili převážně fíky, hrozny, pšenicí a ječmenem, s nimiž obchodovali, stejně jako se solí, výměnou za olivový olej a olejové lampy. Hlavním zdrojem jejich příjmů byla kontrola karavanního obchodu.
A právě foggary nebyly jen zázrakem techniky, ale také důležitou součástí garamantského hospodářství. Tunely umožňovaly Garamantům hospodařit v oblastech, které by jinak nebylo možné obdělávat, a také jim umožňovaly obchodovat se sousedními regiony.
Garamantové byli známí svým vynikajícím jezdeckým uměním a dokázali přepravovat zboží na velké vzdálenosti, právě mimo jiné díky systému podzemních tunelů. I přesto, že známe mnohé objevy tohoto národa, zůstávají Garamantové pro moderní historiky a archeology záhadou. O jejich kultuře a jazyce je známo jen málo a mnoho aspektů jejich civilizace zůstává zahaleno tajemstvím. Foggary však zůstávají důkazem jejich vynalézavosti a schopnosti prosperovat i v těch nejdrsnějších podmínkách. Díky nim voda nepřetržitě proudila do oázy a kultivovala poušť, což Garamantům umožnilo pěstovat fíky, hrozny, datle, olivy, pšenici, ječmen, čirok a proso.
Pokrokoví Garamantové
Garamantové jsou dnes důkazem toho, že i 700 kilometrů jižně od pobřeží Středozemního moře, ve zcela vyprahlé pouštní oblasti s teplotami v létě přesahujícími 55 stupňů, mohla existovat vyspělá civilizace.
V tomto místě je průměrný roční úhrn srážek menší než půl centimetru. Někdy zde déšť nevidí celé roky. Je proto zázrak, že v této části pouště na jihu Libye kdysi existovala dnes již ztracená 3 000 let stará africká civilizace. I přesto dnes Garamantové a jejich technologie přetvářejí dějiny starověké Afriky. Navíc vybudovali daleko více vyspělých měst, než jsme předpokládali.
Zdroje: thinkafrica.net, www.sciencedaily.com, en.wikipedia.org/wiki/Garamantes
