Zdroj: YouTube
Záhadná supercivilizace prošpikovala Saharu důmyslnými tunely. Vědci jsou v šoku z technologie
Saharská poušť je jedním z nejnehostinnějších míst na Zemi. Přesto byla kdysi domovem pozoruhodné civilizace, Garamantů. Předpokládá se, že kmen v této oblasti vzkvétal více než 1 000 let, zhruba od roku 500 př. n. l. do roku 500 n. l. Saharu protkal důmyslnými tunely, nad nimiž dnes vědci žasnou.
Garamantové postavili za dobu své existence asi tři impozantní města. Znali písmo, budovali pyramidové hrobky a vládli říši o rozloze 70 000 km2 uprostřed největší pouště světa. Kolem roku 1 000 př. n. l. žil jejich kmen na saharské poušti v místě zvaném Fezzan v Libyi.
Byli to pozoruhodní lidé s propracovaným systémem zemědělství, obchodu a inženýrství, přičemž jedním z nejpůsobivějších výkonů garamantského inženýrství byl jejich systém podzemních tunelů. Říkalo se jim foggary a sloužily k přivádění vody z podzemních vodonosných vrstev na povrch. Garamantům to umožnilo hospodařit v jinak vyprahlé poušti. Tunely byly hloubené s neuvěřitelnou přesností a zručností a mnohé z nich existují dodnes.
Na další umění Garamantů se podívejte v tomto videu:
Neskutečně pokročilá technologie byla založená na astronomii
Podle studie zveřejněné v časopise Quaternary Research používali Garamantové při vytváření tunelů důmyslný systém mapování a vyměřování. K určení přesné polohy vodonosných vrstev používali kombinaci astronomických pozorování a magnetických kompasů, a poté pomocí systému přesných měření hloubili tunely.
Studie také naznačuje, že Garamantové používali systém ventilů a šoupátek k řízení průtoku vody tunely, což jim umožnilo nasměrovat vodu do míst, kde ji nejvíce potřebovali. Byl to pozoruhodný úspěch vzhledem k tomu, že Garamantové neměli přístup k moderním technologiím a spoléhali se pouze na vlastní vynalézavost a zručnost.
Zdatní obchodníci a jezdci
Garamantové byli většinou zemědělci a obchodníci, kteří se živili převážně fíky, hrozny, pšenicí a ječmenem, s nimiž obchodovali, stejně jako se solí, výměnou za olivový olej a olejové lampy. Hlavním zdrojem jejich příjmů byla kontrola karavanního obchodu.
A právě foggary nebyly jen zázrakem techniky, ale také důležitou součástí garamantského hospodářství. Tunely umožňovaly Garamantům hospodařit v oblastech, které by jinak nebylo možné obdělávat, a také jim umožňovaly obchodovat se sousedními regiony.
Garamantové byli známí svým vynikajícím jezdeckým uměním a dokázali přepravovat zboží na velké vzdálenosti, právě mimo jiné díky systému podzemních tunelů. I přesto, že známe mnohé objevy tohoto národa, zůstávají Garamantové pro moderní historiky a archeology záhadou. O jejich kultuře a jazyce je známo jen málo a mnoho aspektů jejich civilizace zůstává zahaleno tajemstvím. Foggary však zůstávají důkazem jejich vynalézavosti a schopnosti prosperovat i v těch nejdrsnějších podmínkách. Díky nim voda nepřetržitě proudila do oázy a kultivovala poušť, což Garamantům umožnilo pěstovat fíky, hrozny, datle, olivy, pšenici, ječmen, čirok a proso.
Pokrokoví Garamantové
Garamantové jsou dnes důkazem toho, že i 700 kilometrů jižně od pobřeží Středozemního moře, ve zcela vyprahlé pouštní oblasti s teplotami v létě přesahujícími 55 stupňů, mohla existovat vyspělá civilizace.
V tomto místě je průměrný roční úhrn srážek menší než půl centimetru. Někdy zde déšť nevidí celé roky. Je proto zázrak, že v této části pouště na jihu Libye kdysi existovala dnes již ztracená 3 000 let stará africká civilizace. I přesto dnes Garamantové a jejich technologie přetvářejí dějiny starověké Afriky. Navíc vybudovali daleko více vyspělých měst, než jsme předpokládali.
Zdroje: thinkafrica.net, www.sciencedaily.com, en.wikipedia.org/wiki/Garamantes
