více >>

Krásná G. Fleischmannová: Chytrou lstí zachránila tisíce lidí, Osvětim nepřežila

24. březen 2020 četba na 3 minuty
Gisi Fleischmannová zachraňovala Židy před nacistickým ohrožením a smrtí v koncentračních táborech během druhé světové války. Byla jednou z mála žen v řadách židovských bojovníků proti nacismu.

Gisi Fleischmannová zachraňovala Židy před nacistickým ohrožením a smrtí v koncentračních táborech během druhé světové války. Byla jednou z mála žen v řadách židovských bojovníků proti nacismu.

Foto: Fleischmann family archive – From the archive of Viera Kamenická. Published with her permissi

Gisi Fleischmannová udělala vše pro to, aby zachránila co nejvíce perzekvovaných Židů, nakonec se sama stala obětí smrtící mašinérie v Osvětimi. Její příběh není tolik znám, o to víc si však zaslouží pozornost.

V dnešní době se Gisi Fleischmannové přezdívá Schindler v sukních. Tak jako Oskar, i ona se během druhé světové války zasloužila o pozoruhodný skutek, záchranu tisíců Židů. Na rozdíl od Schindlera byla kvůli svému původu v neustálém smrtelném nebezpečí, jež ji nakonec dostihlo.

Záchrana na prvním místě

Narodila se 21. ledna 1892 v dnešní Bratislavě a od útlého věku moc dobře věděla, že Židé to ve světě nemají lehké. Po zavraždění bratra antisemitskými chuligány v roce 1939 svým dvěma dcerám, které měla s Josefem Fleischmannem, zařídila jednosměrný lístek do bezpečné Palestiny.

Za druhé světové války se již ovdovělá Gisi soustředila na záchranu nejen slovenských Židů, ale každého, kdo zemí procházel. Jako členka slovenského uprchlického výboru hledala způsoby, jak stíhané nenápadně odvážet do bezpečí do zahraničí, především Palestiny.

Později se stala členkou slovenské pobočky americké židovské organizace JOINT, jež poskytovala sociální pomoc, a také organizace HICEM, která východoevropským Židům pomáhala emigrovat do Spojených států. Sama dostala několik možností odcestovat, ale nacistické Slovensko nikdy neopustila.

Podplacení nacisté

V roce 1942 Německo zahájilo deportaci Židů ze Slovenska do koncentračních táborů. Fleischmannová ve spolupráci s Ústřednou Židů založila organizaci Pracovní skupina, která chtěla zachránit co nejvíce osob před transportem do plynových komor. Své úsilí maximalizovala všemožnými prostředky, podařilo se jí například podplatit nacistického příslušníka Dietera Wislicenyma, který měl na starost řešení židovské otázky na Slovensku, aby zastavil transporty do táborů smrti.

Jak později zjistila, nacisté rádi přijímali úplatky a za dobrou cenu neváhali ušetřit stovky životů. Plán Evropa, jenž vznikl v květnu 1943, byl založen na představě záchrany Židů před svozem do koncentračních táborů právě tímto způsobem. Nacisté však požadovali 3 miliony dolarů, které Fleischmannová, ač se snažila sebevíc, nedokázala sehnat.

Cesta do Osvětimi

Její úsilí ji dostalo do hledáčku státní bezpečnosti a v roce 1944 byla zatčena. Před deportací do Osvětimi si prošla dvěma věznicemi a podařilo se jí dojednat vysvobození, v poutech však po několika měsících znovu skončila. Byla velmi krásná, charizmatická a uměla jednat s lidmi.  Když jí velitel tábora v Seredě Alois Brunner nabídl možnost svobody výměnou za prozrazení místa úkrytu bratislavských Židů, odmítla. K jejímu jménu v seznamu deportovaných tak napsal písmenka R.U - Rückkehr unerwünscht, návrat nežádoucí.

Do Osvětimi se dostala 19. října. Při selekci bylo vyvoláno její jméno, Fleischmannová předstoupila a odešla s příslušníky SS neznámo kam. Nacisté ji pravděpodobně popravili střelnou zbraní, nebo zplynovali v komoře.

Akční letáky