Jak vypadaly minuty před smrtí statečných přátel Hanče a Vrbaty?

Pomník Hanče a Vrbaty v Krkonoších

Pomník Hanče a Vrbaty v Krkonoších

Foto: Profimedia.CZ

Lyžování bylo v Krkonoších v roce 1913 stále mladým sportem, 26letý Bohumil Hanč však už platil za místního šampiona. Proto se také nechal přemluvit, aby o Velikonočním pondělí 24. března opět startoval v závodu na 50 kilometrů. Své těhotné manželce slíbil, že je to naposledy. Opravdu to naposledy bylo.

Závod byl oproti předchozím ročníkům připraven velmi profesionálně. Zatímco v jiných letech se účastníci drápali ke startu z různých koutů hor a startovali napůl vyčerpaní, tentokrát společně přespali na Labské boudě, odkud se ráno vyjíždělo. Na třech hřebenových okruzích se jezdci měli orientovat podle fáborků a po každém úseku se občerstvit na kontrolních stanovištích. Poprvé byl přítomen i lékař.

Stále se nicméně jednalo o velmi komorní akci; závodníků startovalo jen šest, nemohli se opírat o žádné týmy trenérů, asistentů a sponzorů, a diváky se náhodně stávali snad jenom místní usedlíci, kteří tu a tam vykoukli ze svých chalup. Hrálo se ryze jen o sportovní čest.

Do cíle na Mísečkách však ten den přecijen jeden divák dorazil. Byl jím Hančův dobrý přítel Václav Vrbata, který se těšil, jak svému kamarádovi pogratuluje k dalšímu vítězství.

Bohumil HančBohumil HančZdroj: By Bedřich Sieber / CREATIVE COMMONS / C00 Public Domain, https://creativecommons.org/publicdomain

Zrádné počasí 

Počasí bylo toho rána tak vlídné a teplé, že lyžaři vyjeli na trasu jen v košilích a kalhotách. Organizátoři dokonce posunuli start z osmé na sedmou hodinu, protože se obávali rychlého tání sněhu. Jenže už v devět hodin se rozpršelo a za další hodinu se strhla sněhová vánice. V jedenáct už nebylo vidět na krok. Všichni účastníci závod jeden po druhém vzdali - kromě Bohumila Hanče.

Ledový kemp na výstupu na Huascaran

Tragická výprava na Huascaran: Obří lavina se stala hrobem patnácti Čechoslováků

Jeden z kontrolorů ho naposledy viděl na Violíku a volal na něj, ať se vrátí, jeho soupeři už odstoupili. Dodnes není jasné, zda Hanč jeho volání přeslechl, nebo záměrně ignoroval. Pokračováním v závodu se však vydal vstříc jisté smrti. Ostrý vítr a nulová viditelnost znemožnily pohyb i orientaci. Ostatně i Hančovi soupeři a kontroloři měli co dělat, aby se vrátili na Labskou boudu v pořádku. Ošetřovali si omrzliny a čekali na svého tvrdohlavého kolegu.

Když nedorazil ani po jedné hodině odpolední, vydali se ho hledat. Záchranná akce znamenala velké riziko i pro ně samé, i když už byli tentokrát řádně oblečeni.

Emerich RathEmerich RathZdroj: Autor: Neznámý – / CREATIVE COMMONS / C00 Public Domain, https://creativecommons.org/publicdomain

Stovky metrů s Hančem na zádech

Všestranný sportovec Emerich Rath byl mužem neobyčejné síly a kondičky. Když našel promrzlého Hanče na Zlatém návrší, sundal lyže a pokusil se ho odtáhnout na Labskou boudu na zádech. Vydržel to jen 800 metrů. Potom kolegu uložil zády proti větru do sněhu a slíbil mu, že přivolá pomoc. Hanč byl podle něj jak smyslů zbavený, snažil se lézt po čtyřech a neustále něco nesrozumitelně blábolil. Rath dojel na Labskou boudu, udal Hančovu polohu a hned nato sám upadl do bezvědomí.

Sopka Nevado del Ruiz v roce 1985

Almero: Smrtící bahenní stěna pohřbila 25 tisíc lidí. Za vše mohla chyba úřadů

Když se Hanče konečně podařilo dopravit do chaty, lékař mu už nedokázal pomoci. Přítomní sportovci nechápali, jak k takové tragédii mohlo dojít. Zároveň si všimli, že má zesnulý na sobě čepici a kabát. Nemohli to pochopit, nikdo z kontrolorů si nepamatoval, že by se Hanč cestou oblékl!

Václav VrbataVáclav VrbataZdroj: By Bedřich Sieber / CREATIVE COMMONS / C00 Public Domain, https://creativecommons.org/publicdomain

Druhá oběť 

Ten největší šok měl teprve přijít. V horách se našlo další tělo, které se podařilo identifikovat až druhý den. Patřilo Václavu Vrbatovi. A chyběla mu čepice s kabátem.

Kde přesně se oba muži ve vánici potkali a co se mezi nimi odehrálo, zůstává dodnes záhadou. Vrbata se podle všeho snažil Hanče zachránit a přenechal mu své teplé svršky, zatímco se vypravil pro pomoc. V husté mlze ale nezvládl najít cestu a umrzl i on.

Několik mužů toho dne nasadilo vlastní život, aby zachránilo Hančův. K neštěstí přitom vůbec nemuselo dojít, kdyby se v osudový okamžik na Violíku bylo podařilo Hanče zastavit a přimět k návratu. Co jej motivovalo k rozhodnutí závod dokončit za každou cenu, se už nikdy nedozvíme.

Zdroje: www.respekt.cz, www.ctidoma.cz, dvojka.rozhlas.cz

Akční letáky