Irene Haschke: Z nenápadné dívky se stal v koncentračním táboře smrtící stroj
Irene Haschke byla jednou z dalších nacistických dozorkyň, které se staly součástí promyšleného systému koncentračních táborů Třetí říše. Jak se z obyčejné slabé ženy stal válečný zločinec? Zřejmě každý, kdo byl součástí nacistické mašinérie, měl v sobě touhu vraždit. V případě Haschke se tato touha po vstupu k SS rozvinula do nebývalých rozměrů.
Nacistická ideologie
Narodila se 16. února 1921 v polském Friedebergu, Neumark (nynější Strzelce Krajeńskie). Pracovala v textilní továrně, ale dělnická profese ji nenaplňovala. S tím, jak se nacistická propaganda šířila po celém Polsku, cítila zvláštní zájem stát se její součástí. Vstoupila mezi BDM (Bund Deutscher Mädel – Svaz německých dívek). Svaz po převzetí moci nacisty zažíval nebývalý rozmach a později se stal součástí NSDAP (Národně socialistické německé dělnické strany).
Výcvik
Dne 16. srpna 1944 ji rekrutoval Schutzstaffel (SS) a byla poslána na pětitýdenní školení do koncentračního tábora Gross-Rosen v Dolním Slezsku (asi 60 kilometrů jihozápadně od polského města Vratislav). Gross-Rosen byl založen v létě roku 1940 jako pobočný tábor koncentračního tábora Sachsenhausen a samostatným se stal 1. května 1941. Na vrcholu své činnosti byl v roce 1944. V budovách (tzv. barácích) bylo přeplněno, nacházelo se tam přes 125 000 židovských vězňů různých národností. Zažívali tam bolest, bídu, hlad, nemoci, týrání, ponižování a většina z nich tam našla smrt. V Gross-Rosenu viděla Haschke vězně vyčerpané tvrdou fyzickou prací a zesláblé nedostatkem jídla. Tento obraz v ní probudil nelidské a zvrácené touhy.
Pod supervizí nejsadističtějších dozorkyň
Z výcviku v Gross-Rosen byla 28. února 1945 umístěna do koncentračního tábora Bergen-Belsen. Tam se setkala s takovými nacistickými „esy“ jako byla jedna z nejznámějších, nejproradnějších a nenáviděných ženských stráží Irma Grese, Herta Ehler nebo sadistická Herta Bothe. Ty se staly jejími učitelkami.
Za krádež jídla ubila vězně do bezvědomí
Haschke pracovala v kuchyni a byla zodpovědná za přidělování jídla. V ruce držela gumový obušek, kterým preventivně vyhladovělé vězně bila, aby se u přidělování jídla nepředbíhali. Jakýkoliv pohled, slovo nebo naopak ticho ji rozlítilo tak, že s gumovým obuškem začala mlátit všechny, co byli po ruce. Pokud někdo upadl, kopala do něj tak dlouho, dokud neupadl do bezvědomí.
Svědectví přeživších
Ženy, které její surové mučení přežily, vypovídaly u soudního procesu. Když chtěla hladová vězeňkyně z kuchyně ukrást slupku z brambor nebo tuřínu, cholerická Haschke ji několikrát zasáhla gumovým obuškem do obličeje. Další svědkyně vypověděla, že pouhých několik dní před osvobozením Bergen-Belsenu viděla, jak Haschke krádež jídla ztrestala vhozením vězeňkyně do cisterny s vodou. Utonula. Mezi jejími obětmi byly i malé děti.
Rozsudek
Po osvobození Bergen-Belsenu byla 15. dubna 1945 zajata britskou armádou. S ostatními dozorkyněmi a dozorci měla za úkol pohřbít tisíce mrtvých těl, které spojenecká vojska v táboře objevila. Dne 17. září 1945 byla postavena před soud a po dvou měsících si vyslechla rozsudek na deset let odnětí svobody. Z neznámých důvodů byla už 21. prosince 1951 propuštěna. O jejím životě po propuštění neexistují žádné informace.
Zdroj: Lavanguardia