Jidášova stolice:Mučící nástroj používaný inkvizicí při čarodějnických procesech

9. leden 2020 četba na 1 minutu
Ippolito Marsili

Ippolito Marsili

Foto: Wikipedia

Ačkoli si nejhrůznější mučicí nástroje spojujeme s hlubokým středověkem, řada z nich byla vynalezena v novějších dobách. Takzvaná Jidášova stolice dokonce měla středověké vyšetřovací praktiky nahradit. Její tvůrce se domníval, že jde o poměrně humánní vynález.

Boloňský soudce Ippolito Marsili (1451 – 1529) byl silně ovlivněn ideály humanismu a vyjádřil přesvědčení, že éra lámání v kole a mučení rozžhaveným železem musí co nejdříve skončit. Ve svých spisech navrhl inovativní praktiky, s jejichž pomocí se z obviněných vynutilo přiznání, aniž by jim byla způsobena nesnesitelná fyzická bolest. Za vhodnou metodu mučení považoval odpírání spánku nebo kapání vody na hlavu - v obou případech byl vyšetřovaný dohnán téměř k šílenství a byl ochoten se ke všemu přiznat.

K zabránění spánku měla sloužit jehlanovitá konstrukce s ostrou špicí, na kterou byl obviněný posazen, jakmile začal při výslechu usínat. Když se však o tomto vynálezu dozvěděli španělští inkvizitoři, ihned si představili, že by se s ním daly provádět mnohem drastičtější úkony.

Kovový jehlan záhy získal přezdívku Jidášova stolice a používal se hlavně k mučení osob obviněných z čarodějnictví. Mučitelé nabodli oběť na špici jehlanu konečníkem, či v případě žen vagínou, a často jí zatížili nohy závažím, aby jí způsobili větší bolest. Jidášova stolice se po použití neomývala, a tak mučení často umírali na následky infekcí.

Akční letáky