Zdroj: Shutterstock.com
Napadne vás, kdo žil uvnitř tohoto kamene? Vytesaná skrýš je pro vědce velkou záhadou
Jeden z ostrovů Orknejí, tajemný Hoy, kde žije něco málo přes čtyři sta obyvatel, se pyšní neméně tajemným starobylým Dwarfie Stane, obrovským pískovcem s vyhloubenými komorami. Kdo skrýš vytesal a proč, ví jen kámen sám a možná dávné legendy.
Příbytek obrů či trpaslíků?
Z historického hlediska zcela ojedinělý Dwarfie Stane se nachází v odlehlém údolí mezi půvabnými zátokami Quoys a Rackwick s působivými rozeklanými útesy z červených skal a mořským břehem, který pokrývá růžový písek. Podivuhodný obrovský blok tu leží zcela osamocen, obklopen rašeliništi a stále vlhkou půdou. Široko daleko není možnost úkrytu. A tak si v něm příbytek uvnitř vyhloubily, s nezměrnou silou a trpělivostí, ruce primitivními kamennými nástroji nebo parožím. A kdo jiný by to dokázal než obr?
Prastará místní legenda říká, že si ho zbudoval jako obydlí pro sebe a těhotnou manželku obr Hoy. Ostrova se ale chtěl zmocnit jiný obr. Vchod obřím manželům zavalil těžkou kamennou deskou a v kameni je uvěznil. Jim se ale podařilo prokousat se otvorem ve stropě a uniknout. Jiná pověst praví, že v ní žil trpaslík Trollid. Podle něho dostal záhadný kámen své jméno: Dwarfie Stane – Kámen trpaslíka (pozn: stane je skotský výraz pro anglický stone, kámen). Kdo ho opravdu vyhloubil a proč?
Může to být hrobka
Pět tisíc let starý kamenný blok z pískovce je pro badatele stále záhadou. Předpokládá se, že komory v něm byly vytesány mezi neolitem a mladší dobou bronzovou, tedy někdy kolem roku 3000 př. n. l. Odhad ale vychází z nálezů obdobných komorových hrobek objevených ve Středomoří. Na základě charakteru Dwarfie Stane, tedy chodby a dvou malých komor se předpokládá, že to je neolitická hrobka. Byl by to však jediný příklad hrobky vytesané do kamene ve Velké Británii, protože ostatní jsou postavené z kamenných bloků. V tomto ohledu proto nepanuje ve vědecké obci shoda. Je tedy otázkou, zda je to skutečně hrobka.
Uvnitř kamene nebyly nalezené žádné kosti ani artefakty. Také nic, co by ho spojovalo s obdobím pravěku. Ve stropě byla objevená díra, která byla zazděná někdy v 16. století. Obr ji asi nevykousal, a tak se do kamene, jehož vchod byl zavalen těžkým kamenem, seshora mohli snažit provrtat vykradači hrobů. Nejsou žádné záznamy o archeologickém průzkumu, ani zprávy, že by se v něm někdy něco našlo.
Navštívit Dwarfie Stane můžete prostřednictvím následujícího videa:
Co kámen nemůže utajit
Pískovcový blok je dlouhý zhruba osm a půl metrů. Na šířku měří metry čtyři, na jednom konci je vysoký dva a půl metrů. Vyhloubený čtvercový vchod o rozměrech jeden krát jeden metrů vede do chodby se dvěma komorami. V nich jsou vytesané útvary, které připomínají lůžka. Jsou však příliš krátká pro člověka průměrného vzrůstu. I samotné komory jsou těsné a je těžké se v nich zpříma postavit. Vchod skutečně původně zakrýval těžký kámen, který dnes leží před vchodem.
Dwarfie Stane po staletí přitahuje pozornost zvědavců, svědčí o tom do kamene vytesané graffiti z 18. a 19. století, jimž vévodí nápis v perské kaligrafii. Kamenné obydlí zpopularizoval sir Walter Scott ve svém románu Pirát (1821). Místo navštívilo i mnoho slavných osobností a dodnes je cílem turistů. I možná proto, že je stále obestřené tajemnem. Vzbuzuje tak fantazii a oživuje staré příběhy, které se o něm vyprávějí.
Zdroje: www.ancientpages.com, www.orkneyjar.com
