Skladba jídelníčku Karla IV. se držela přísných pravidel. Pokrmy měly odpovídat nejen jeho postavení, ale také dietním předpisům jeho dvorních lékařů. Rembot Eberhard de Castro pro svého císaře v roce 1360 sepsal dílo Regimen sanitatis. Uvádí v něm, že špatné stravovací návyky ovlivňují duševní zdraví, král by neměl jíst brzy ráno a pozdě večer a neměl by zapomínat na dostatek pohybu. Pro případ nemoci doporučuje v prvním a druhém dni podávat ječmennou šťávu s trochou octa. Vhodný je i medový nápoj. Ze zeleniny jsou nejvhodnější lociky, prospěšné jsou také mořské ryby a bílé víno.
Další významný doktor, který pro Karla IV. sepsal životosprávu (Regimen ad Carolum), byl Havel ze Strahova. Za prospěšné pokrmy považoval především maso, čerstvá vajíčka připravená naměkko, dobře vykynutý chléb a přiměřené množství soli. Aromatické víno se mělo ředit vodou, jejíž pramen prozařuje slunce a teče k východu. V závěru práce lékař Karla nabádá, aby se nepřejídal, nejedl těžké pokrmy, pil střídmně a chodil brzy spát.
Stolování za Karla IV.
Císař dbal na to, aby si všichni účastníci před hostinou umyli ruce. Mělo to i symbolický charakter, který odkazoval na poslední večeři Páně. Před každým jídlem se také společně pomodlili. Jedlo se především rukama. Sousto se uchopilo mezi palec a ukazováček s prostředníčkem. Tak se vložilo do úst. Prsty se pak omývaly v misce s vodou, osušily se ubrouskem. Každý stolovník měl také svou lžíci, kterou si vždy nosil s sebou. K přípitku se používala až litrová číše, jež kolovala kolem stolu.
V době Karla IV. bylo jídlo sestavováno podle křesťanských pravidel. Co rostlo nebo se pohybovalo blíže k Bohu, to bylo považováno za kvalitnější a zdravější. Naopak, co bylo schováno pod zemí bylo blíže peklu, tudíž nehodnotné. Na královském stole bychom tak nenašli žádnou kořenovou zeleninu.
Karel IV. - nejmilejší jídlo
Nejoblíbenější Karlův pokrm pocházel z Francie. Očividně mu přišel na chuť již v dětství. Jde o šťavnatý karbanátek v trojobalu s cibulovou omáčkou. Zkuste si ho uvařit i vy.
Karel IV., Karel V. Francouzský a Václav IV. na banketu
Na karbanátek budete potřebovat 600 g jemně mletého drůbežího masa, 100 g uvařené a zcezené čočky, 1 lžíci medu, 1 lžičku pepře, česnek, cibuli, zázvor, sůl, petrželku, rozmarýn, hladkou mouku, vajíčko, strouhanku a sádlo nebo jiný tuk na smažení.
Cibuli, česnek, zázvor a petrželku nasekejte najemno. Do misky přidejte čočku a maso. Směs dochuťte kořením. Vytvarujte karbanátky a ty obalte v mouce, vajíčku a strouhance. Smažte na tuku dozlatova.
Na cibulovou omáčku si připravte drůbeží vývar, jednu najemno nakrájenou cibuli, krajíc světlého pečiva, bobkový list a pepř. Všechny ingredience dejte do hrnce a zalijte je drůbežím vývarem. Vařte tak dlouho, dokud se chleba nerozpadne. Pokud je omáčka řídká, zahusťte ji máslovou jíškou. Nakonec ji přeceďte a dochuťte solí.
Zdroj:
FEYFRLÍKOVÁ ČERNÁ, Monika. Kuchyně pozdního středověku. Praha: Grada Publishing, [2015]. ISBN 978-80-247-5431-4.
